VYJÁDŘI SE K POLITICE A VOLBÁM, i když tomu nerozumíš.

8. října 2016 v 11:57 | D O M I
Čtěte mladí studenti, (OD 18 LET!) :-D

Mám v plánu sepsat článek, ke kterému potřebuji každého a každou z vás, komu bylo 18 let.

Jde o velmi (NE)oblíbené téma, a to volby. Vsadím se, že pokud jste se dočetli až sem, slovíčko VOLBY (a současně i politika) vás pěkně odradilo a nejraději byste odešli pryč.

MOHU VÁS ZASTAVIT, PROSÍM?
Pokud jste jimi až znechuceni, pořád vás moc potřebuju!

Jde mi o názor všech, kteří mají čas a bylo jim právě zmíněných 18 let. Mohla bych vás požádat o to, zda-li byste se mi do komentářů (klidně i jedinou větou) vyjádřili k tomu, co pro vás dneska politika znamená, i volby, a vůbec nezáleží ani na tom, že o tom víte šumák. TO JE TOTIŽ TAKY NÁZOR!

Bude z toho vycházet článek na NOVĚ a potřebuju nejlépe mladistvé!

JAK SE ZÚČASTNIT DO ČLÁNKU?
Zmíním jenom vaše KŘESTNÍ JMÉNO, VĚK a CO STUDUJEŠ (nebo jestli už pracuješ? Případně cos studoval.)

NAPIŠ DO KOMENTÁŘŮ:
• Jméno
• Věk
• Školu

O tyhle oblasti bych ráda slyšela vaše vyjádření:
• BYL JSI VOLIT? (proč jo, proč ne)
• ZAJÍMÁŠ SE O POLITICKÉ DĚNÍ?

Budu ráda za každé vyjádření, i kdyby mělo vypadat takto:

Aneta, 20 let, VŠE, politika mi přijde hodně složitá a pro mladistvé nesrozumitelná. Volit jsem nebyla, protože nevím koho. Popravdě ani nevím, o jaké volby včera, v pátek a dnes, v sobotu jde.
 

NAKRESLILA JSEM SVŮJ ŽIVOT

8. srpna 2016 v 10:46 | D O M I |  DRAWING
Vy víte, že ráda kreslím. Je to obrovská součást mého života a bez toho bych asi nebyla nikdo.
Jako každý škvrně jsem si něčím prošla, ale jako jedna z mála jsem to přenesla na papír. Respektive "elektronický papír". Zkouším různé techniky, takže jsem se mnoho let učila kreslit i na tebletu k počítači (je to téměř to samé, možná o něco těžší). Obyčejnou tužku s papírem mám ale stejně radši.
Ale díky strávenému času (50 dloouuhých hodin) jsem přenesla svůj život ve zkratce do videa (takže se učím i natáčet, editovat, upravovat,animovat a renderovat videa.)

Doufám, že se vám bude můj život v kresbě a anglicko/amerických písničkách líbit. Přeci jen... má šťastný konec. :-)


Blog je považován za velké médium

18. dubna 2016 v 22:45 | D O M I |  D O M I a...
Nikdy mne nenapadlo, že by se můj blog dostal do fáze, kdy by se mu opravdu mohlo říkat "blog".
Překvapuje vás toto tvrzení?
Mám totiž na vás hnedka jednu otázku.
Berete svůj blog, za "blog"?
Až donedávna jsem si totiž myslela, že i já něco takového vedu. Byla jsem ovšem na omylu.
____________________________________________________________________________________
Zrovna jsem se nacházela na začátku letního semestru ve druháku, přesněji na předmětu: Internet ve světě komunikace. Musím osobně podotknout, že to je jeden z mála předmětů, který mne v tomto ročníku opravdu zajímá a proto si nenechám ujít ani jednu přednášku.

Stalo se to hned první hodinu, kdy jsme rozebírali internetové deníky.
Dostali jsme se k jakési "kauze" (není možná příhodné to přímo nazývat kauzou), kdy jedna z redaktorek Echa24 (Echo24 - téma samo o sobě, které budu ještě hodně zmiňovat) odešla z České televize, aby se mohla projevovat na maximum, ne-co se týče nějakého snobství, ale svobody projevu.
Možná teď zním jako z doby cenzury, tak to pojmenujme takhle: "Říct vše na plnou hubu."
Založila tedy echo24.

Echo24 je nyní proslulé tím, že říká: kdy chce co chce, nebo co potřebuje, nastíní čtenářům reálný svět, ukáže i druhou stránku politiků, zkrátka a jednoduše… najednou pochopíte vše.

Především se specializuje na komentáře (a pokud ne, tak je to rubrika, kterou mám nejraději a na mém žebříčku dominuje), a víte, že tzv. "blogy" jsou dnes považovány za SAMOTNÉ KOMENTÁŘE?
Ještě chvíli jsme na hodině rozebírali právě dotyčný internetový deník a následně jsme od pana magistra dostali otázku: "No a vede i někdo z vás blog?"
Já vám upřímně říkám - nepřihlásila jsem se.
Kdo z nás vede blog?
No asi všichni.
Podle mě i Ty, Ty, kdo si čteš tenhle článek.
Sice nevidím nikde konkrétní čísla, ale troufnu si říct, že přes půl milionů lidí.
Co se týče mne, sice ano, najde se tu několik článků, dokonce i těch o něco lepších. Ale není to ono!
Možná jsem chvilku uvažovala, že se přihlásím, ale zastavil mne další dodatek typu: "že bychom si váš komentář/článek ROZEBRALI."
CO si na mém článku o Blondýnce, kterou oblbli Karel s Maxem, asi tak rozeberete?
Chápete mě, co tím myslím?

Musí se jednat o nějaké sdělení ke světu. Můj názor na určitou věc, zkrátka publicistika reagující na zpravodajství.
Tím vůbec nemyslel tuhle éru "blogísků". Jedinci z velkých médií považují i takovéhle (téměř) obyčejné blogy za něco velkého. Další komunikační prostředek, kterým můžete sdělit ohromnou informaci a je důležitá pro všechny.
Tak proč by někdo mrhal čas tím, že by na ní psal slátaniny?
Toto byl můj první pokus o "článek na blog".
Myslím, že jsem zase sklouzla někam pryč k okurkám.
 


VYPRACOVANÁ povinná četba 12

15. dubna 2016 v 9:34 | D O M I

Shaw, G. B.: Pygmalion

Forma
Satirická komedie (=anglická komedie irského původu)
Satirická protože Shaw se k tomuto příběhu inspiroval v antice u Ovidia, tím že převedl antický příběh do moderní doby, do Anglie své současnosti - z toho napětí mezi antickou vzpomínkou a moderním světem vytěžil řadu skrytých i méně skrytých vtipů a narážek.
Próza
Duchaplné, vtipné dialogy. Diskuse o vztazích muže a ženy, o morálce
Hlavní stylotvorný prvek je ironie. Autor chápe ironii jako prostředek k tomu, aby s vtipem, nadhledem a elegancí bez hořké jízlivosti vystavil kritice špatné vlastnosti lidí, společenské konvence a předsudky, které považuje za hloupé a nebezpečné. Ironie mu také umožňuje vyhnout se laciné sentimentálnosti a přidává hře na zábavnosti.
Využití jazyka jako diferencujícího a charakterizačního prostředku - mluva londýnské spodiny X dokonalost a spisovný projev panstva
JAZYK A STYL PSANÍ:
Protože to je divadelní hra, je to celé psáno v dialozích. Příběh je postaven, na srovnávání pouličního jazyka londýňanů a královskou angličtinou nejvyšších kruhů.
Často tam jsou používána hovorová, někdy až vulgární slova. Myslím, ze to slouží k většímu přiblížení diváka/čtenáře k postavám a k prostředí, ve kterém postavy žijí. Pan Shaw vlastně uvedl tento druh angličtiny na jeviště. Je to psáno velice vtipně. Pan Shaw je považován za mistra dialogů. Dokázal je dovést do dokonalé pointy a to nejen v Pygmalionu.
Postavy
Henry Higgins - samolibý profesor fonetiky, starý mládenec, zájem o vše co může být předmětem vědeckého studia, ale o citový život lidí se nestará, věří, že je to on, kdo z květinářky vytvořil okouzlující dámu
Líza Doolitlová - její proměna se stala hlavně díky ní - vlastního zrání, rozvinutí schopností a pílí. Pouliční květinářka, přirozenost, bystrost, půvab - citová při opětování lásky Fredymu, ale on sám pro ni zdaleka není ideálním partnerem, ona ho svou citlivostí a přirozenou inteligencí několikanásobně převyšuje. Emancipovanost a morální převaha nad světem vyšší společnosti.
Plukovník Pickering - Higginsův přítel, více galantní než Higgins, fonetiku obdivuje, ale nevyučuje, bezstarostný
Fredy - nemajetný, trochu hloupý
Otec Lízy - pan Doolitle - popelář, svérázný typ, přizpůsobivý konvenčním mravům vyšší společnosti - přijímá od Higginse peníze za to, aby propagoval mravní konvence, kterými přitom sám předtím pohrdal.
Kompozice
Začíná předmluvou ke hře. Autor nespokojen s Angličany, že nemají úctu ke svému jazyku, nechce se jim učit děti jak ho používat. Potřebují nadšeného FONETICKÉHO reformátora a tak jím udělal hl. hrdinu své hry.
Hra je rozdělená do pěti ti aktů
Romantický půdorys je narušován jejím kompozičním uspořádáním tak, aby vyústění jednotlivých situací odporovalo všeobecnému předpokladuNejvýrazněji se to děje v závěru hry - lze označit za happyend, ale pouze zdánlivý, falešný.
Prostor a čas - měšťanské prostředí soudobého Londýna
Význam sdělení, hlavní myšlenka
Téma ženské emancipace, autorův útok proti společenským předsudkům, konvencím a lidským slabostem; kontrast: kultivované, ale strnule nepřirozené měšťanské vzdělanecké prostředí X přirozený půvab, citovost a citlivost obyčejné dívky, morálně převyšující panský svět
Inspiraci ke své neslavnější komedii nalez autor v Ovidiových Proměnách.
Hra odkazuje k příběhu o Pygmalionovi, který vytvořil sochu krásné dívky, do níž se zamiloval. Svoji láskou dívku oživil a dívka jeho city opětovala. Shaw tento příběh přenesl do Anglie své současnosti.
Dílo bylo inspirací pro vznik jeho muzikálové verze - My Fair Lady (režie F. Loew).
Také inspiroval Vančurovu hru - Josefina
Také jeho politický spis Průvodce inteligentní ženy po socialismu a kapitalismu parafrázoval P. Tigrid v knize Průvod inteligentní ženy po vlastním osudu.

VYPRACOVANÁ povinná četba 11

15. dubna 2016 v 9:29 | D O M I

Steinbeck, J.: O myších a lidech

John Ernst Steinbeck v prózách utíká k venkovu. Mystický nádech. Píše o lidech, kteří mají živelné povahy. Vztah k půdě.
1.pol 20.stol pohled zdola, shora. Odstranění tabu. Děj se různě prolíná. Amerika - ztracená generace (Hemingway) Getrůda Steinová je takto označila. Něumějí se po válce zařadit do obyčejného života.
DÍLO
Jeho hrdinové jsou obyčejní lidé, většinou zemědělci. Jeho díla jsou zasazena do období krize. Se svými hrdiny soucítí, neboť se znal s lidmi, jako jsou oni, a na vlastní kůži zažil jejich bídu. Jeho soucit se však nijak zvlášť neodráží na jeho stylu.
Literární druh a žánr:
sociální novela (próza, epika)
Literární směr:
vydáno r. 1937 - jedno z prvních úspěšnějších autorovych děl; ztracená generace
Slovní zásoba:
dominuje zde hovorovy jazyk s mnoha slangovymi vyrazy, obecná čeština
Stylistická charakteristika textu:
mnoho dialogů; v textu převažuje běžné a srozumitelné vyprávění
Vypravěč:
vypravěčem je sám autor - vnější pozorovatel děje (-er forma)
Postavy:
GEORGE MILTON: obětavě se stará o zaostalého Lennieho, kterého má velice rád; je pro něj ochoten udělat cokoli; v závěru ho čeká nejtěžší rozhodnutí;
LENNIE: velky, silny, neohrabany a mentálně zaostaly; neumí kontrolovat svou sílu; George ve všem poslouchá a bezmezně mu věří;
PANÍ CURLEYOVÁ: hezká a vyzyvavá žena; svého manžela nemiluje; aj.
Děj:
George Milton a Lennie Small jsou dobří kamarádi, kteří chodí za prací od jednoho ranče k druhému → mají sen, že si za vydělané peníze koupí vlastní
hospodářství, kde se Lennie bude starat o králíky → Lennie je mentálně zaostaly hromotluk, poslouchá George na slovo a bezmezně mu věří → rád hladí hebké věci (hlavně štěňátka nebo myši), ale vzhledem ke své neohrabanosti (neuvědomuje si svou sílu) většinou zvířátka rozmáčkne → na ranči se setkávají s invalidou Candym, ktery chce s chlapci založit vlastní hospodářství, čímž jejich sen získává reálné obrysy → syn majitele ranče (Curley)
Lennieho provokuje, ten mu v souboji nechtěně zlomí ruku → Lennie se také nachází v zájmu paní Curleyové → velice se jí líbí jeho živelnost a provokuje ho → jednou ho nechá, aby ji hladil po vlasech → Lennie však znovu nekontroluje svou sílu a když začne žena křičet, omylem ji zlomí vaz → zmateny a vyděšeny Lennie uteče k potoku → tam se setká s Georgem, ktery vidí, co se stalo → ví, že by Lennie za svůj čin neunikl lynčování obyvatel
a rozhodne se mu další trápení ušetřit tím, že ho zastřelí.
Prostor: americky jih (údolí Salinas v Kalifornii) - USA
Čas:
30. léta 20. století

VYPRACOVANÁ povinná četba 10

15. dubna 2016 v 9:28 | D O M I

Hemingway, E.: Stařec a moře


Epika - žánr novela
Próza
Spisovný jazyk, k oživení děje a obrazu prostředí v překladu ponechány španělské výrazy; úsporné výrazy; strohá stylizace vět, zvláště v dialogu
Obecná označení - stařec, ryba, chlapec, moře, žraloci
Vnitřní dialogy a oslovování sebe sama - tak je vyjádřena starcova samota
Metafory o životě - člověk, příroda, zlo
Odkazy ke křesťanské symbolice - utrpení starce, těžké lano jako kříž, stigmata ran a na jeho dlaních

obsah

Epika - vypravěč, děj a kompozice, postavy, čas, prostor
Děj
Příběh je překvapivě prostý. Starý rybář Santiago po dlouhých dnech bezúspěšného lovu vyplouvá na moře, sám, bez chlapce, který mu předtím pomáhal. Na návnadu, kterou připravil chlapec, se mu podaří chytit rybu. Jde o mohutný exemplář mečounovitého marlina, který v zuřivém zápase o svůj život vleče za sebou loď i se starcem, a trvá dva dny a dvě noci, než zvířeti dojdou síly. Hned poté, co se podaří starci rybu harpunovat, napadnou kořist žraloci a ohlodají jí na kost. Smrtelně vyčerpaný Santiago se vrací do vesnice jen s kostrou svého úlovku.
Chronologická kompozice
Umělecká intenzita výpovědi spočívá právě v její prostotě.
Stařec Santiago - představuje jednu z charakteristických hemingwayovských postav.
Samotář odloučený od společnosti, zamlklý samorostlý člověk, který se rozhodl vést boj na život a na smrt, pevný charakter, jednoduchý člověk žijící v souladu s přírodou, respektive v ryzím zápase s ní.
Já ho vidím jako ztělesnění neskutečné odvahy -"Ale člověk není stvořen pro porážku" "Člověka je možno zničit, ale ne porazit"; zajímavý vztah k víře a k Bohu - Bože pomoz mi, pak odříkám sto otčenášů…
Chlapec Manolin - věrný a obětavý pomocník při rybolovu a oddaný starcův žák
Prostor a čas - kubánská vesnice poblíž Havany, 40. léta 20. století
Význam sdělení, hlavní myšlenka
Hluboce dojemný příběh o starém rybáři je epickou metaforou o životě
V pasážích, ve kterých stařec uvažuje o svém poměru k obrovské rybě, se kterou zápasí - nám autor ukazuje, že člověk s přírodou bojuje a podmaňuje si ji, protože takový je jeho úděl a poslání, ale zároveň ji obdivuje a prolíná se s ní.
Dílo je oslavou lidské statečnosti a houževnatosti, mezilidských vztahů (starce s chlapcem a ostatními rybáři). Ovšem ukazuje také pocit marnosti nad lidským jednáním. → V té podvojnosti Hemingwayova vidění je právě obsažen celistvě autorův názor na svět a lidský úděl. Boj s překážkami se ukazuje být důležitější hodnotou než jejich případné překonání, ovšem za důležitého předpokladu, že tento oj byl veden čestně a s plným nasazením a že jsme pro dosažení cíle udělali opravdu všechno.

VYPRACOVANÁ povinná četba 9

14. dubna 2016 v 19:44 | D O M I

1. Wilde, O.: Obraz Doriana Graye


Období: DEKADENCE
19.-20. Století
Byl to odpor ke společnosti. Jsou to pocity nudy a zoufalství a pesimistické názory. Lidé milovali sami sebe především = narcismus.
Dendiové = dnešní metrosexuálové, muži z vyšší společnosti, kteří se o sebe hodně starají, nosí poslední módu, jsou povrchní.
druh - próza
žánr - román
Téma - věčné mládí, narcismus
Autor - Anglie (londýn), vyprávění: er-forma, časté dialogy oživující děj.
Kompozice - Paralelní, s dějovými odbočkami (rodina Sybily, Dorianův vkus), jen lehce retrospektivní (vzpomínka na Dorianovi opatrovníky)
Příběh je smyšlený.
Je nejspíš psán na několika základech vlastních zkušeností. Z četby se dá poznat ,,Ano, tohle psal Oscar Wilde". Kniha zachycuje umělecké pohnutky homosexuality. Samotný O.Wilde rád provokoval ohledně homosexuality jak chováním, tak oblečením. Toužil být za každou pozornost středem pozornosti. Zajímavostí je, že se svým založením podobal zhýralému Henrymu.
Postavy:
  • Dorian Gray - Krásný, mladý hoch, který se mění v "monstrum" pod vlivem Henryho Wottona. Krásný, nakonec se nechá unést, že krása je víc, než cokoli jiného. Lze ho lehce zmanipulovat
  • lord Henry Wotton - Pyšný, zhýralí člověk. Co věta, to úvaha. Hodně dá první dojem. Vzhled je pro něj to nejvíc, co může být. Oblíbí se Doriana pro jeho krásu a to, co vše ho může "naučit". Muž znalý života, rád filozofuje, poučuje, manipuluje Dorianem. Opovrhuje chudinou a těmi, kteří se mu nedokáží vyrovnat.
  • Basil Hallward - Malíř, jehož mistrovská díla byla spjata s Dorianem, kterým byl on sám dočista okouzlen. Občas naštván na Henryho, že mu přebírá Doriana. Čestný muž, nezkažený společností, protože stojí tak nějak mimo ni.
  • Sibyla Vaneova - Nadaná, mladička herečka, zamilovaná a zcela oddaná Dorianovi. Chudá mladá herečka, která se zamiluje do nezkaženého Doriana, který už však je pod vlivem lorda Henryho, a tak více než ji, miluje umění, které ztvárňuje v Shakespearovy a v dalších hrách, ve kterých hraje. Poté, co zahraje jeden večer špatně, ji Dorian odvrhne a ona se toho večera celá zoufalá zabije.
  • James Vane - bratr Sibyly, lehce neotesaný dobrodruh, námořník.
  • pan Issacs - ředitel druhořadého divadla, kde hraje Sibyla. Kdysi pomohl finančně rodině Vaneových a žádá si za to Sibylu jako herečku.
  • Alan Campbell: Vědec a chemik, jenž býval Dorianovým přítelem. Dorian si ho nechá zavolat, když se potřebuje zbavit Basilova těla. Alan to pod výhružkou udělá. Poté už je viděn mimo společnost, mimo jiné v opiovém doupěti.
  • sir Geoffrey Clouston
JAZYK A STYL:

Vyprávění je proloženo popisy přírody, interiérů a charakteristikami členů vyšší anglické společnosti, jež mají mnohdy ráz zesměšňující karikatury.
Podobně jako ve svých dramatech i zde se Wilde projevil jako mistr v zobrazování dialogů. Rychlé konverzační pasáže jsou protkány paradoxy, aforismy a duchaplnými sentencemi vytvářejícími odbočky, které jsou místy velmi volně spojené se základní dějovou linií.
Barvitá vyjádření, hodně myšlenek a rozumových pochodů a názorů, které interpretuje hlavně lord Henry. Slang ulice obohacený o francouzštinu, která je na konci knihy přeložená do češtiny. Celé dílo je děleno na 20 kapitol. Psáno v er-formě, chronologicky s častou přímou řečí."
Spisovná čeština
Hodně knižní výrazy (jinošství, nestvůrný,
KOMPOZICE
Doba: 19. století
Místo: Anglie - z velké části Londýn, ale i venkov
ZNAKY:
  • utopický román
  • promítnutí autorova života do díla - muži mají mírně homosexuální sklony (zamilují se do krásy Doriana Graye)
HLAVNÍ MYŠLENKA:
Krása může zkazit a zničit člověka. Láska probouzí ve člověku touhu po dobru. Lidé dají na první dojem, je pro některé více to, co vidí, než je uvnitř → nemělo by to tak být.
Charakteristika díla
- jediný autorův román
- vyskytují se zde i verše
- dekadentní prvky
- obsahuje hororové prvky
- homosexualitu, která byla v tehdejší době nepřípustná
- spíše menší rozsah
- členěno na kapitoly - celkem 20, bez ilustrací
- autor sepsal vlastní předmluvu
Není nic takového jako morální nebo nemorální kniha.
Knihy jsou buď dobře napsány nebo špatně napsány.
Charakteristika vyprávění
- objevuje se zde mnoho překvapivých zvratů, nečekaný závěr
- chronologické svižné vyprávění, několik retrospektivních pasáží
- zaměřeno na jednu ústřední postavu, o ostatních postavách se více dozvídáme jen, když
jejich jednání nějak souvisí s hlavní postavou
- prostor: odehrává se jen na několika málo místech, převážně v Londýně
- vyprávění zaměřeno na děj, dialogy a monology postav
- hodně filozofických úvah o životě, smyslu života
- vyprávěn kratší časový úsek - zhruba osmnáct let s jedním větším časovým skokem (11.ka-
pitola - jen stručný souhrn událostí během cca 20 let)
- vypravěč: nevíme o něm nic, stojí mimo příběh,

- jazyk: srozumitelné, ne příliš složitá stavba vět, spisovný jazyk, některé cizojazyčné (latinské, francouzské) vysvětleny na konci knihy

- čtenář nucen k zamyšlení nad filozofickými myšlenkami
- poukazuje na to, že člověk může být někým ovládán, aniž to tuší; nejbližší přátelé člověka
ovlivňují více, než si myslí.

Kam dál