Leden 2015

#05 Žiju si pohádku

29. ledna 2015 v 15:06 | D O M I |  Žiju si pohádku
S tím, že jsem si koupila malířský stojan přichází další splněný sen - malovat na plátno.
Je to poměrně něco jiného, než obyčejný papír a musím říct, že jsem si nezvolila vůbec tu správnou techniku.
Tužka a pastelky jsou pro plátno málo vstřebatelné, nevyplní každou štěrbinku a barvy nevyzní.

Přesto když jsem již obraz začala, tak jsem ho tak musela už i dokončit.
Zde je tedy levá část obličeje Louise Tomlinsona a prava Harryho Stylese (z našeho pohledu).
Už jej mám pověšený na zdi. :-)


#helpwithART - One Direction

28. ledna 2015 v 10:04 | D O M I |  DRAWING
Lidé mají dnes málo času a proto jsou zvyklý dělat ukvapená rozhodnutí.
Tímto způsobem vznikají i veškerá mylná osočení, ale i ta záměrná. "Ty a ty spolu trávíte moc času - takže spolu chodíte."
Platí to jak v běžném životě, tak ve světě showbyznysu.

Přesto, kdyby si lidé ten čas na přehodnocení našli, stejně si budou stát za svým. A to aby na cizím neštěstí vydělali.

O, bože..., ať nikdy nemusím dělat v bulváru. - vlastně vůbec nechápu jejich současné postavení, internet je i bez nich zaplavený miliony pomluv. Proč tím ničit přírodu...

A tak, po skončení prvního semestru, jsem se rozhodla vrhnout na projekt, který jsem pojmenovala: #HELPWITHART, čili něco ve stylu "jak pomáhat uměním".
Jedná se pouze o frázi, uvést to totiž do praxe je už o něco složitější. Nejsem si jistá, jestli takhle opravdu dokážu pomoci.
Ovšem nikdy nevíte, jaká osoba se zrovna na vaše video dívá a jakou roli hraje v dnešním světě.

Použila jsem svůj oblíbený příklad chlapců z kapely One Direction: Louise Tomlinsona a Harryho Stylese.
Ti dva se právě nejčastěji potýkají s negativní vlnou ohlasů na jejich osobu, a to ať už z důvodu, že jsou dle novinářů a odpůrců homosexuálové, nebo naopak děvkaři a nebo vlastně že vůbec existují.

Tohle všechno je dost na to, abych věděl, že je nesnášim.
... a to jsem je nikdy nepotkal.




#04 Žiju si pohádku

23. ledna 2015 v 20:15 | D O M I |  Žiju si pohádku
Po tom, co jsem sepsala pořádně obsáhlou seminární práci a následně byla usvědčena, že je až příliš obsáhlá, bylo dalším plánem celých těch deset stran předělat.
To znamená napsat zcela novou seminární práci na jedno konkrétní téma - ne tři prezidenty naráz, Dominiko, ne naráz...

Proto jsem dnes čelila zkoušce z politologie podruhé a konečně úspěšně! Cítila jsem se jak štěně, když mi sdělil: "za dva."
Okamžitě jsem byla tak nadšená, že jsem se rozhodla - proč nejít zkusit ještě jednu zkoušku?
Šla jsem na test z moderních dějin, na který jsem měla v plánu se následujích 14 dní učit (pouze v tom případě, dala-li bych politologii).

Zkrátím to, test obsahoval 10 otázek a zadařilo se mi zodpovědět správně 7! Přesně limit uznání zkoušky za vykonanou!
Řekla bych, že to je neuvěřitelné, ale co si pamatuji, tak většina otázek byla SSSR, Rusko, Komunismus. Čili celá má seminární práce (dělaná nadvakrát).
Takže přátelé, dnešním dnem jsem OFICIÁLNĚ ukončila svůj první semestr na VŠ! Neuvěřitelné!
To si žádalo odměnu. A stalo se jí dlouho žádaný balzámek od SEPHORY! :-) Těch 250 Kč za to stálo, nádherný, voňavý, kvalitní!

Česku chybí dívčí kluby!

19. ledna 2015 v 21:11 | D O M I |  D O M I a...
Je snad nanejvýš pravděpodobné, že si nikdy neodpustím jednu věc. A to, že jsem nezažádala o členství v klubu Gama Gama. Celý svůj dětský a středoškolský život jsem přeci čekala na ten den, kdy s nástupem na vysokou školu samozřejmě přijdou i další neblahé povinnosti, jako třeba permanentní make-up, laserová epilace celého těla, piercing do hlavy a nonstop hlasitý (přesto ale do značné míry i svůdný) smích mých stejně sexy spolubydlících.

Na spořiči obrazovky mi dnes totiž vyjel jedna až přehnaně růžová (ano, dnes si to konečně přiznám) místnost, která (asi dle mého pubertálního já) měla být mojí vysokoškolskou svatyní.
Díkybohu, že nejsem akademicky inteligentní a zaujatý právník - to bych se sebou asi už nikdy nepromluvila.
Co si budeme nalhávat, dnes vidím, že v žádném takovém hogo fogo domečku s 20 pokoji nebydlím. Ačkoli je realita o něco méně růžová (jelikož mé spolubydli mají rády i jiné barvy - třeba černou), bydlím "pouze" se třemi úžasnými kamarádkami (ne s mega stádem magazínu Playboy), takže se dokážeme pokaždé pozdravit zcela normálně (občas trochu německy a pak asi turecky, ale jinak běžně hovorově), a ne polonahým skákáním na posteli. Nemluvě o tom, že jsem ještě v patnácti byla věřící. Pravidelně jsem klečela na kolenou: "Nechť Pamelo se zítra probudím s trojkama."
Dnes se již k Pamele namodlím.
Protože vím, že by to jedině znamenalo, že jsem těhotná (a předcházelo tomu unesení mimozemšťany, mimo jiné). Takže sázím na plastickou chirurgii.

Každopádně, potřebuji se dostat k zásadnímu bodu. Že nejsme v Americe. A proto, kdo po takových hříčkách přírody touží, nechť za nimi odpluje.
Tak jo, au revoir, sayonara, …taxiiiiiii!!!!!

Dokonce jsem jeden čas uvažovala, že bych šla studovat na gardedámu playboy zajíčků.
Věřte nebo ne, nedohledala jsem se jediné vysoké.
Když jsem to doma sdělila rodičům, zhrozili se. Snažila jsem se jim vysvětlit, že v životopise to nebude vypadat tak hrozně.
Dle mého názoru je například pozice gardedámy stejně obtížná jako guvernéra, ne-li obtížnější. Ukočírovat takový dav hyperaktivních puberťaček by si na holý krk určitě generál generála nevzal (pokud má tedy doma rajcovní manželku).

Přesto myslím, že jsem nalezla odpověď na svou nezodpovězenou otázku ohledně neexistujících sexy klubů v ČR:
Za prvé - říká se jim babinec, dům lásky, nebo jiná zmíněná peříčka… ale rozhodně to není ubytovna pro vysokoškolačky!!
Za druhé - opravdu to tak je, věřte mi, takže se tam taky nemusíte chodit ptát na nájem.
Za třetí - ne všechny vysokoškolačky jsou sexy, ne všechny jsou chytré, ne všechny mají majlant na tenhle růžový hříšný pokoj.
Avšak, pokud bych opravdu tuto investici uskutečnila a spustila tak revoluci a´lá klub Delta, Gama, nebo Hama, Chacha, tak by mě stejně pěkně štvalo, že to doprkna nedělá někdo jinej a já si v tom luxusnim baráku nemůžu žít sama!

Toť vše z mého dnešního nostalgického vylejvání srdíčka.
Omluvte mne, ve své zápočtové práci na Sovětské Rusko jsem se nechala trošku unést.

#03 Žiju si pohádku

13. ledna 2015 v 15:38 | D O M I |  Žiju si pohádku
Znáte také ten pocit, kdy po něčem toužíte, zamyslíte se nad tím a poměrně brzy se to k vám dostane?
Mně to funguje od té doby, co jsem viděla ten senzační film TAJEMSTVÍ. :-) Asi si jej zopakuji, jelikož nyní mi přinesl dokonce i malířský stojan, PO KTERÉM JSEM DLOUHO TOUŽILA.
Ale byly tu pochybnosti - je přeci moc veliký, kam ho dám? Budu ho používat? Není to škoda peněz?
Tyhle pochybnosti je třeba dát stranou, jinak nikdy nic nezískáte.
Dnes jsem si pro něj hrdě došla.
Bohužel to není lecjaká levná záležitost, takže musím se o něj hezky starat!

Je vystavený uprostřed obýváku aby ho nikdo z rodiny nepřehlédl! :P

#02 Žiju si pohádku

10. ledna 2015 v 20:41 | D O M I |  Žiju si pohádku
Tenhle týden u mne proběhly dvě zkoušky, které jsem (díkybohu) zvládla. Ty obtížnější ještě stále předemnou, ale budu doufat, že vše dopadne skvěle. :-)

Mimochodem, v TOPSHOPU opět vystavili letní zboží, tudíž krásné slevy! Doporučuji, já si tam honem utíkala pro dvoje kraťásky, které jsem si tam chtěla koupit už loni.
Ovšem jsem tam dorazila pozdě, a nastavili podzimní kolekce. Tudíž jsem byla nešťastná, že tu pětistovku nevyužiju za to, co chci.

Ale teď jsem sehnala dokonce dvoje a to za cenu 299,- (světlé) a 199,- (tmavé)! No tak se raduju! :)
Flašku mám nově pořízenou na ty moje únorové dny do posilovny. Nechodíte náhodou někdo do "PURE"? V Praze je několik poboček, zrovna u palladia neustále hostesky nabírají členy. S kamarádkami ovšem chceme chodit nejspíš do Harfy, tak si na to teda postupně zařizuji výbavu.


Welcome in Japan!

5. ledna 2015 v 22:28 | D O M I |  Mé módní studie
Vítejte v mém Japonsku!

Ačkoli... moc vám toho neukážu, jelikož jediné, co můžete vidět, je stylové pončo.
Návrh navazuje na předchozí dívčinu se šaty z roku 2050. Možná to dokonce je i jedna a ta samá osoba.
V tom případě se díváte na Japonsko v roce 2050.

Den čtvrtý

4. ledna 2015 v 11:39 | D O M I |  30ti denní výzva
Už jenom je úspěch, že jsem to pořád nevzdala.
Je totiž možné, že ačkoli vás určitý typ pohybu baví, nedopráváte si ho OPRAVDU každý den.
Možná i kvůli času, ne každý má hodinku denně na to, aby si zacvičil. Kor, když máte psát na politologii zápočtovou práci, že...?
Ale tak zatím se držím. ;)
Jak jsem zmiňovala, že ke cvičení přidávám i zdravou stravu, tak ano, opravdu se to snažím dodržovat. A ano, někdy to nevyjde, takže stejně mlsám.
Každopádně mám pro vás dvě fotky, které jsou důkazem toho, jak jsem závislá na mléčných produktech.
Nuže dobrá, spíš jenom ta první fotka.
Nezapomínejte, že zkrátka máte i tělu dodávat nějakou část toho masa, ale to nesmíte být tak vybíravý jako já, která jí pouze kuřecí maso a to ještě jenom některé...
Takže vy si rozhodně to masíko dopřejte! :)) Já musim zůstat u svých "favourite" cereálií, ovoce, jogurtů a mlíka.


Styl společenského šatsva pro rok 2050

3. ledna 2015 v 16:05 | D O M I |  Mé módní studie
Je to již podruhé, co jsem investovala poměrně velikou sumu peněz do malířského vybavení. Vše to zapříčinila jedna fotografie mladé blondýnky, sedící ve velikém, poměrně prázdném pokoji, kde jí dělaly přítomnost pouze její obrazy a štětce. Žádné rozptylování - a už jela.

Proto mám i já, doma zakoupený první malířské plátno, na které mám v plánu ještě během ledna začít malovat.
Opravdu nedokáži popsat, jak se těším - investovala jsem i do třech drahých typů pastelek a fix.
Mají to ti malíři ale drahou profesi...

Zde zveřejňuji svou již poměrně profláknutou kresbu (především z instagramu, videa a z jedné návrhářské soutěže) mého módníhu návrhu.


30ti DENNÍ VÝZVA NA VLASTNÍ KŮŽI - Den první a druhý

2. ledna 2015 v 14:01 | D O M I |  30ti denní výzva
Jak jsem již zmínila ve svém posledním videu, tak i v prvním lednovém článku, nebo na facebooku - s Novým rokem přišel můj první osobní test - 30ti denní výzva se vším všudy.

Nikdy jsem ve skutečnosti do téhle konkrétní výzvy nešla. Cvičila jsem, to ano, ale průběžně a odlišná cvičení.

Nafotila jsem (opravdu šeredné) současné fotografie, kde jsem se (velice ztěží) narvala do kraťásků, které jsem si ještě před měsícem koupila s tím, že PROSTĚ DO NICH MUSÍM ZHUBNOUT.

Jsou nádherné, kožené a opravdu by dělaly pěknou postavu (kdybych jí dosáhla).
Toť má motivace číslo jedna.
Druhá je zjistit, co je ta 30ti denní výzva vlastně zač, jaké má opravdové účinky a zda-li to nejsou prostě bláboly s předpokladem k dosažení nemožných výsledků za tak krátkou dobu.

Samozřejmě k tomu nasazuji i nastavení zdravého jídelníčku. V mém případě už bude veliká změna přestat tolik mlsat.
Docela se bojím, abych neměla jednou cukrovku, jelikož mé "slazení" bábovky nebo buchet probíhá tak, že: "vezmu buchtu, dám si ji na talíř, a posypu ji. Ne cukřenkou, ale moučkovým cukrem. Sypu, dokud není vidět."
To samé kakao - čtvrtka hníčku granko a pro jistotu ještě tři lžičky cukru.
Nebo vodu se šťávou jsem si dělala malinovou, s pomerančovou, lesní plody a pro kyselejší chuť ještě multivitamín.

Jo, fakt jsem maniak.
Asi proto mi taky nechutná alkohol. Na mé poměry to je něco absolutně odporně hořkého.
Zvolila jsem tyto dva typy výzvy: na břicho a zadek.

Výška: 169 cm
Současná váha: 65 kg

Eskymácká Indiánka

2. ledna 2015 v 7:00 | D O M I |  COMICS
Na nový rok jsme se s malou sestřičkou mého kamaráda rozhodly vytvořit menší spolupráci a něco nakreslit.
Lucinka mi předkreslila veselou holčičku, kterou jsem za pomocí pastelek proměnila v eskymáckou indiánku.
S ostatními jsme se shodli, že nám to něčím připomíná mandaly, ale to už posuďte sami. :-)

Nikdy bych neřekla, že nad TÍMHLE budu sedět dvě hodiny.
Nový rok začal kreslením - přesně jak má být. ;-)


Úžasné zážitky v roce 2014

1. ledna 2015 v 12:35 | D O M I
Co jsem se tak mrkla do archivu blogu za rok 2014, tak se mi podařilo dát o sobě vědět každý měsíc v tomto roce - což už je sám o sobě převeliký úspěch!
Myslím, že se toho odehrálo spoustu dobrého a zajímavého, přesto se stejně nemohu dočkat mého oblíbeného roku 2015. Jak asi víte, pětka je mé nejoblíbenější číslo!
Teď už se ale pojďme vrhnout na shrnutí loňska.

LEDEN
• Jako divoch jsem dokreslovala poslední výkresy na talentové VŠ.
• Jako pakoun jsem je celé ****** viz. JAK NEJLÉPE POKAZIT TALENTOVKY
• S Anet jsme založili vlastní webovky naší nové značky MYHERS1!
• Vytvořila jsem první design PRVNÍCH NAŠICH TOPŮ

ÚNOR
• Vytvořila jsem vlastní One Direction kolekci stylových triček
• 17.února můj DOMI youtube kanál dosáhl 1 000 odběratel!

BŘEZEN
• Přicházejí mi první fotky od vás - kdo si koupil mojí 1D kolekci!
• Šla jsem NA SEBE do kina na předpremiéru! Úchvatné, se vidět na filmových plátnech, a následně i v titulkách!
• Znovu jsem se objevila v BRAVU jak nějaká "bulvární celebritka"… :D

KVĚTEN

ČERVEN
• Kupuji si lístek na Katy Perry!

ČERVENEC
• Natočila jsem jedno z nejpropracovanějších videí o mé vysněné práci

ZÁŘÍ

ŘÍJEN
• Začínám chodit na vysokou!

PROSINEC


Nyní bych vám, vážené čtenářky, popřála mnoho splněných přání v roce 2015, jeliikož, pokud to nevíte - rok 2015 má být rokem splněných přání! :-)
Dokažte to!