VYPRACOVANÁ povinná četba 5

14. dubna 2016 v 19:32 | D O M I

1. Erben, K. J.:Kytice


Pocházel z písmácké rodiny = vyučení sedláci, kteří psali paměti.

Odmalička velmi slabé nemocné dítě (tuberkulóza), proto ho posílají na studia v Hradci Králové - seznamuje se s Václavem Klimentem Klicperou.

Po gymnáziu studuje v Praze filozofii, poté práva.

Dostává se do okruhu vzdělanců - Čelákovský, Palacký, Mácha, s Máchou přátelé, ale později s ním začíná rozporovat.

Na MÁJ dochází k rozporům odlišných názorů.

Nejdřív obdivuje Máchovo dílo - báseň na hřbitově.

Pak kritizoval Čelákovskýho.

Úkol literatury není napodobit, ale prosadit vlastní kousek a né tak, jak to dělal Čelákovský, řekl Erben.

• archivář u Palackého

• působil v Táboře v archivu.

• novinář, prozaik, dramatik.

• za zakladatele moderní balady.

• Najdeme u něj jak SOCIÁLNÍ, tak KOUZELNOU baladičnost.

• Erben - MISTR BALADICKÉ ZKRATKY. (Balady jsou krátké, ale je v nich tolik děje..)



ERBEN: Není přímo určeno, že byl romantik, spíše na přelomu romantismu a realismu.




KYTICE

- 1853 Kytice z pověstí Národních

- Pracoval na ní přes 20 let

- Má 13 balad

- Inspiroval se sběratelstvím, vycházel z lidových tradic (z folkloru).

- Lit. Žánry: balady, pohádky, pověsti

- Původně vycházely časopisecky, až později byly vydány jako soubor KYTICE.

- Smolný var, Cizí host (tyhle dvě nenajdeme v kytici - měly tam být.)

- Celá kompozice je velice promyšlená.

- Balady skládány po dvojicích a ty dvojice mají něco společného. (motiv, věc..)

- První KYTICE - poslední VĚŠTKYNĚ (navazují na lidovou poezii)

- Třetí SVATEBNÍ KOŠILE - třetí od konce VRBA (smrt, nešťastná láska, milenci, vztah mrtví x živý).

- JAZYK: hutný, pestrý, využívá hodně citoslovce, pohybová slovesa, zvukomalba, hodně spojek, grafická znaménka, dialogy (přímá řeč). Básně jsou psány gnomickým veršem, pro který je typická krátkost a hutnos

Sbírka obsahuje 13 básní. Náměty básní čerpal z českých bájí. Naprostá většina

hlavních postav jsou ženy

DĚJ A KOMPOZICE:

V původní sestavě dvanácti básní, jejichž děj se odehrává na venkově, vyniká důmyslné řazení. Balady jsou postaveny tak, aby byly zrcadlově shodné určitými vlastnostmi (první s poslední, druhá s předposlední...). Úvodní Kytice dává naději a víru v lepší budoucnost vlastencům, podobně jako poslední Věštkyně.

Narušení vztahu mezi matkou a dítětem řeší balady Poklad s Dceřinou kletbou. (matka x dítě.)

O přeměně člověka (obživlá mrtvola milence a žena převtělená ve vrbu) zas pojednává Svatební košile a Vrba. (smrt, nešťastná láska, milenci, vztah mrtví x živí.)

Polednice a Vodníkjsou dalším párem, s podobností v záporné roli nadpřirozených postav. (nadpřirozená bytost, smrt dítěte.)

Pohádkový Zlatý kolovrat a legenda Záhořovo lože kladou důraz na vinu, pokání či konečné vykoupení, (vina x trest, vykoupení, dobrý konec.)

kdežto básně Štědrý den a Holoubek jsou plné kontrastů, jako je štěstí se smutkem nebo láska se smrtí. (dále osudovost, láska, smrt, životní tragédie.)

Neplatí to pro Lilii

CHYBÍ V KYTICI: Smolný var, Cizí host

*balada - lyricko-epický útvar s pochmurným dějem a tragickým koncem

*sociální balada - konflikt, nespravedlnost společenského zřízení, nespravedlnost sociální

*Erbenovy balady - výrazná epická složka, dobré odůvodňování jednání postav, stručnost vyjádření, využití dialogu



ŽÁNR: Lyrickoepické básně

•TÉMA, HLAVNÍ MYŠLENKA lidská společnost si většinou za následky hříchů může sama.
• Každý člověk má svůj osud a pokus o změnu osudu se krutě trestá.
• Nejsilnějším citem je zde mateřství.

Svatební košile
Další příběh vypráví o mladém děvčeti, kterému zemřeli všichni bližní, jen její milí je teď někde v cizině, ale slíbil, že se vrátí a ať prý mu dívka upřede svatební košile a uvije věneček. Modlí se, aby se vrátil. Její motlitba je vyslyšena. Je ale noc a mládenec si ji chce do úsvitu vzít. Když dorazí k hochovu domu, děvče se podiví. Jsou na hřbitově! Prokoukne zradu a chytře zmizí domů, kde se zamkne. Umrlec jde však za ní chtíc ji získat zpět, a však zakokrhá kohout a nastane svítání. Je osvobozena.
"Maria, panno přemocná,
ach budiž ty mi pomocna:
vrať mi milého z ciziny,
květ blaha mého jediný;
milého z ciziny mi vrať -
aneb život můj náhle zkrať:
u něho život jarý květ -
bez něho však mě mrzí svět.
Maria, matko milosti,
buď pomocnicí v žalosti!"
ANAFORA (a lampa, a lampa) EPANASTROFA (byl obraz boží rodičky, rodičky boží s děťátkem) INVERZE/ANASTROFA (slzy jí z očí padaly) CITOSLOVCE (ťuk, ťuk, ťuk) PŘÍMÁ ŘEČ (,,Spíš má panenko, nebo bdíš?") UVOZOVACÍ VĚTA (Knížky jí vzal a zahodil, a byli skokem deset mil.) EPIFORA (Co to máš na té tkaničce, na krku na té tkaničce?) APOSTROFA (Maria, panno. Má milá.) PŘIROVNÁNÍ (Tvůj dech otravný jako jed.)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama