ARTICLES

Kurz módní kresby 10. lekce

23. března 2016 v 9:59 | D O M I
Přátelé, došli jsme až na konec kurzu, tedy do desáté lekce.
Sešly jsme se pouze ve třech, jelikož jedna naše "spolužačka" nedorazila, avšak dalším speciálním úkolům a hodnocení jsme se s holkami nevyhnuly. :-)
Poté, co každá z nás svůj moodboard a své portfolio vyskládala na stůl, obdrželi jsme první testovací závěrečný úkol:

"Nakreslete jednu část oblečení, kterou máte dneska na sobě."
A jelo se.

Já měla nejvýraznější asi takové bílé "sáčko", které s dovolením nazývám "přehoz".
A protože mi můj outfit na obrázku připadal moc holý, dokreslila jsem ještě vysoké černé lesklé kozačky.
Tento návrh nám lektorky omrkly, ohodnotily, a dostaly jsme ještě druhý úkol:

"Nakreslete sako."

Myslela bych si, že se mi můj návrh bude opakovat, ale zkusila jsem si vybavit více tu společenskou verzi a tak se mi návrh pozměnil.
Nakonec jsme přešly k ohodnocení.
Vy už víte, že já měla celé takové růžové téma, které jsem nazvala DÍVČÍ LADNOST.
Měla jsem celkem 7 návrhů, ale přinesla jsem si i průběžné kresby z celého kurzu. Naštěstí se i má práce líbila a mám tedy šťastně a vesele celý kurz odchozen! :-)
(VÍTE, ŽE ZA DOKONČENÍ KURZU OBDRŽÍTE I CERTIFIKÁT O ABSOLVOVÁNÍ? To je strašně super! Můžete to přiložit k přihláškám na vysoké umělecké školy, ale proč ne i do životopisu? - když se budete chtít pohybovat v módní branži!)

Není ale zase tak veselé, že již skončil. Strašně moc si navyknete v ten určitý den někde být a musím říct, že je to pro člověka šok najednou na kurz nepřijít.

Vy se tam budete totiž strašně těšit.
Jako když se těšíte ze školy domů.
Nebo z práce domů.

Každý týden jste zvědaví, jak se v ten den opět posunete, no a za mě musím rozhodně říct: "HOLKY, ZKUSTE TO!"
Opravdu! Zatraceně se zlepšíte a posunete v tom, co chcete dělat. Má to cenu! A pokud chcete být v téhle oblasti nejlepší, musíte se Institutu módní tvorby účastnit.
Já už teď budu pomalu končit, ještě vás nasměruji na odkazy, kde si o Institutu módní tvorby, a konkrétně mém kurzu MÓDNÍ KRESBY, dočtete. A samozřejmě i přihlásíte.
Přijďte i vy na kurz MÓDNÍ KRESBY, brzy se budou otevírat nová data!
ADRESA: http://www.fashionatelier.cz/
ZDE SI MŮŽEŠ PROHLÉDNOUT KTERÝKOLI MÓDNÍ KRUZ: http://www.fashionatelier.cz/sluzby/
ZDE SE MŮŽEŠ PŘIHLÁSIT NA KTERÝKOLI MÓDNÍ KURZ: http://www.fashionatelier.cz/prihlaska/

Doufám, že jsem tam nebyla naposledy.

Kurz módní kresby 9. lekce

15. března 2016 v 22:24 | D O M I
Tak přátelé, zavítejte se mnou ve zkratce na předposlední lekci naší cesty, a to již devátou.
Ano, já vím, ten čas ale letí. Mně přišlo, jako by to bylo minulou středu, co jsem se na kurz prvně podívala.
Nicméně musím říct, že ten pokrok sakra vidím.

Předposlední lekce měla být věnována více naší lektorce Monice. Chtěla, ať jí představíme naše návrhy za všechny ty dny (pravá obhajoba bude až poslední kurz, ale Monika tam pravděpodobně nebude) a tak chtěla vidět, jak naši módní kolekci obhájíme komisi.

Já mám téma DÍVČÍ LADNOST. Takže hlavně růžová, pastelové barvy, "bárbínky", volánky, krajka a další. :-)
Však jsem se také musela odvíjet od svého moodboardu, který jsme někdy na 6.lekcy začali tvořit. :-)
Teď už zpět k našemu portfoliu. Podmínkou bylo minimálně 5 modelů/návrhů. Já v závěru jich chtěla použít víc a Monika nás vyzvala, že tuto její poslední lekci můžeme ještě navrhovat právě do našich portfolií.

Já neváhala a dala se do skicování. Když jsem tak nějak skončila s tužkou, vrhla jsem se na akvarely.
Mám ráda světle modrou a růžovou, takže jsem jedny takové šaty do této metody zkombinovala. Stále na téma DÍVČÍ LADNOST.
Musím říct, že letmé šmouhy kolem se mi moc líbí.
Na kurz jsem si dotáhla i jednu tvrdou desku z papírnictví a nalepila na ně své modely.
Vy už vlastně vidíte mé hotové dílo, takže teď už to chce jenom počkat, co na to řekne komise a jak já na desáté lekci své portfolio obhájím.
Držte mi palce! :-)

Kurz módní kresby 8. lekce

8. března 2016 v 9:16 | D O M I
Na osmé lekci jsme se opět setkaly s naší původní lektorkou Monikou MONGOL. Ukazovaly jsme ji naše práce, které jsme za poslední dvě lekce udělaly, a zhodnotila, jak jsme se posunuly.

Následně jsme neváhaly, a zase se daly do rozkreslování. Z časopisu ELLE jsme si vybrala dvě modelky, které jsem se snažila zpodobnit. Ne tak detailně, jako pocitově - takže se skica skládala zhruba ze sedmi čar. Vtipné, že.

Když jsme skončily, ukázala nám Monika figurínu s textilem, který připravila. Teď už bylo na nás se na ní pořádně zadívat a nejlépe všechny ohyby a detaily zaznamenat na papír.
Přiznám se, že to bylo zatracená piplačka, která ale stála za to!
Když jsem skončila, myslela jsem, že mám vyhráno.
Neměla jsem.
Monča teď otočila figurínu do jiného úhlu a jely jsme znovu.
Jako třetí návrh z figuríny byl detail mašle.
Myslím, že to není zas tak zlé, jak jsem já textil zpodobnila.


A v závěru hodiny jsme měly opět zkusit nakreslit naší lektorky Moniky obličej. Tentokrát ze strany. Zkoušely jsme to již někdy na páté lekci, takže nyní podruhé, lépe a z boku.
Já jsem silně zavrávorala na podbradě na obrázku, jelikož Monča je vychrtlina a samozřejmě nic takového nemá.
Myslím, že jsme si lekci užily a zase se náramně nasmály.
Přijďte i vy na kurz MÓDNÍ KRESBY, brzy se budou otevírat nová data!
ADRESA: http://www.fashionatelier.cz/
ZDE SI MŮŽEŠ PROHLÉDNOUT KTERÝKOLI MÓDNÍ KRUZ: http://www.fashionatelier.cz/sluzby/
ZDE SE MŮŽEŠ PŘIHLÁSIT NA KTERÝKOLI MÓDNÍ KURZ: http://www.fashionatelier.cz/prihlaska/

Kurz módní kresby 7. lekce

1. března 2016 v 19:16 | D O M I
Uběhl další týden a my si s holkama prošly již sedmou lekcí. Pro tento den se stala naší lektorkou úspěšná (nejen) make-up artistka a stylistka Kateřina Krobová.

Jako vždy přišlo na řadu rozkreslení. Kateřina každé z nás rozdala fotografii z časopisu ELLE, kterou jsme měly co nejlépe zpodobnit. Ani ne tak přesně do detailů (abyste ženu na obrázku poznaly), ale spíše pocitově. Zkrátka jak VY cítíte ten pohyb těla s oblečením z obrázku.
Když jsme byly u konce skicování, s děvčaty jsme se shodly na tom, že nám dělají velký problém končetiny a pořádně nevíme, jak zachytit například ruce.

Katka neváhala a vytáhla obrázkovou knihu s instrukcemi, jak takovou ruku správně zachytit.
My se rozhodly, že také váhat nebudeme a všechny jsme se snažily, dle informací od Katky, správně NAŠI VLASTNÍ ruku nakreslit.

Já začala prvně jednoduše s mou pravou rukou (jsem levačka). Tu vidíte na obrázku vpravo nahoře.
Zjistila jsem, že když kreslíte ruku samotnou, vypadá v závěru lépe, než ruce, které musíte "přidělat" vaší modelce…

No nic, měla jsem ještě několik času navíc, tak jsem se vrhla na další (a nejspíš i jednu z nejtěžších) pozic ruky. Dlaní vzhůru, shrbenou a s velkým obsahem tzv. "zkratek".
Proto jsem musela vyřešit to, jak udělat, aby ruka byla 3D.
Vpravo dole na obrázku vidíte můj výsledek.

Jak jistě víte, pro módní návrhářství jsou velmi důležité látky, ze kterých jsou modely šité. Ale ještě předtím se musíte naučit, jak správně takovou látku zachytit.
Katka nám donesla několik ústřižků látek a vzájemně jsme si je s holkami prostřídaly.

Já začala na FLAUŠI, který je na obrázku vlevo nahoře, černý.
Následně jsem přešla na SATÉN (zlatý dole).
A v neposlední řadě jsem se pokusila o TEXTÍLII, kterou jsem bohužel nestihla již dokončit.

ADRESA: http://www.fashionatelier.cz/
ZDE SI MŮŽEŠ PROHLÉDNOUT KTERÝKOLI MÓDNÍ KRUZ: http://www.fashionatelier.cz/sluzby/
ZDE SE MŮŽEŠ PŘIHLÁSIT NA KTERÝKOLI MÓDNÍ KURZ: http://www.fashionatelier.cz/prihlaska/

Byla jsem překvapená, že i kreslení rukou a textilu na mne působilo velmi zábavně, den v institutu módní tvorby mi velmi rychle utekl a já se opět těším na další středu!

Kurz módní kresby 6. lekce

23. února 2016 v 9:18 | D O M I
Na šesté lekci módní kresby na nás již nečekala lektorka Monika, nýbrž majitelka kurzů oděvní tvorby Fashion business and marketing consultant, Ing. Klára Haunerová. Díky Kláře mohu vůbec na kurzy docházet a do té doby jsme se nikdy předtím nepotkaly, takže jsem se nemohla dočkat, až ji poznám.
Tato metoda vystřídání lektorů je kvůli tomu, že každý přistupuje ke kurzu trošku odlišným způsobem. Někdo je více pro kreativitu, jiný zase pro techniku, tak aby kurz byl vyvážený, v jeho polovině se lektoři prostřídají.
Do ateliéru jsem vešla těsně načas a Klára už na nás čekala s přichystanými židličkami. Začaly jsme tedy rozkreslením a rychlými skicami, kdy jsme se střídaly mezi sebou v pózování a črtání.
Jako poslední pózovala Klára a během této desetiminutovky nám ve zkratce pověděla o své profesi a svých úspěších.
My se nestačily divit, co všechno má za sebou, co dokázala, a nakonec že vlastně tatáž osoba stojí před námi.
Dalším úkolem bylo začít pracovat s naším moodboardem z minulé lekce a nejlépe ještě dnes začít vytvářet naší kolekci a závěrečnou prezentaci návrhů v tomto kurzu.
Jak jsem již zmiňovala, zvolila jsme si téma růžové, dívčí a pojmenovala ho DÍVČÍ LADNOST.

S Klárou jsme se mohly individuálně o modelech poradit a sdělila nám, jak by si asi tak tu naši kolekci představovala.
U mne nás napadlo jít do takového růžového extrému.
Všechno přehnat!
Svá díla mám prozatím ještě rozkreslená, ale takhle nějak vypadají.
Během našeho kreslení jsme se stíhaly dívat i na film Dior and I, který nám Klára pouštěla a chvílema nás upozorňovala, kdy se máme dívat. Bohužel nebylo možné doslova celý film vnímat, jelikož zvuk byl ve francouzštině, takže si ho budu muset ve volné chvíli znovu vyhledat a pustit od začátku.
Teď už jenom čekáme na další lekci, která bude ve středu, a se "spolužačkama" z kurzu se budeme těšit, až zase Kláru uvidíme!

Kurz módní kresby 5. lekce

15. února 2016 v 11:06 | D O M I
Nacházíme se přesně v polovině kurzu, tedy na páté lekci, a z osobního hlediska musím říct, že mě tento den strávený v ateliéru Clarisse, bavil snad zatím nejvíce!
Možná to bylo tím, že celou hodinu jsme opravdu jen a jen tvořily. Tématem byl tzv.: MOODBOARD (mood=nálada, board=tabule).
Vytváří ji všichni umělci, ale spíše návrháři, kteří chtějí připravit novou kolekci.
Když totiž svým kolegům návrhář řekne, že letošním tématem bude červená, nevíme přeci, jak moc "červenou" myslí. Musí v tom být nějaká nálada, pocit. A jaké vzory, jaké střihy?
To vše se dozvíme právě díky moodboardu.
(Ještě bych vás tak na okraj chtěla vyzvat - zkuste si schválně svůj moodboard vytvořit doma. Bude vás to strašně bavit a vznikne něco nádherného!)
Úplně zprvu jsme uvažovala, že bych za své téma zvolila krajku, která se mi líbí snad na všem. Na druhou stranu zbožňuju také pastelové barvy, ale nakonec jsem se zaměřila na dívky a zcela dívčí kolekci, kde dominuje svůdná a sladká růžová.
Nemusíte lepit na svou tabuli nápadů a tvorby vyloženě outfity, které chcete jako návrhář tvořit.
Můžou to být i pocity, které ve vás a v lidech, má ona kolekce vzbudit. Nebo připomíná vám barva ranní kávy TEN odstín hnědé, který přesně chcete použít? No tak nalepte na moodboard šálek kávy.
Zajímá vás, co vše dalšího musí návrhář při tvorbě své kolekce určit?

1. Zaprvé téma. Naším tématem je VÁŠEŇ (a vášní může být pro nás cokoli. Jak jsem já zmiňovala tu krajku, nebo barvičky, nebo růžovou svůdnost,…)
2. Dále, zda-li se jedná o Women's wear nebo Men's wear.
3. Budete to kolekce pro Fall/Winter, nebo Spring/Summer?
4. Co bude klíčovým tématem? Zkrátka Key items/Trends.
5. Barvy
6. Doplňky
Na kurzu máme vždy tři hodiny a já to stihla jen tak tak dodělat za celou lekci (protože jsem ve všem strašně rychlá… což není pochvala :D), když přitom byste si s vaším moodboardem mohli mnohem víc vyhrát, jako moje spolukolegyně na kurzu. ;)

Kurz módní kresby 4. lekce

9. února 2016 v 18:25 | D O M I
Věřím, že se našli čtenáři, které kurz módní kresby zaujal a tak bedlivě čekají na další pokračování.
Musím říct, že na čtvrtou lekci jsem se velmi těšila, jelikož se mělo jednat především o hrátky s barvami.
Proto jsem si došla do kvalitních výtvarných potřeb pro akvarelové barvy.
V běžných papírnictvích vám budou nabízet pouze takové v temperových baleních, které nejsou tak úplně pravými akvarely.
Zato v těch výtvarných potřebách se zase vyšplháte s částkou o dost výš.
Podařilo se mi sehnat kvalitní základní sadu za 315 Kč. Asi bych si to jen tak běžně (kdybych se tomu neměla v plánu dál věnovat) nekoupila, ale právě ano, mám v plánu se v té metodě dál zlepšovat.
A tak jsem dorazila na kurz, vytáhla penál a…
Hádejte co.
Akvarely jsem si zapomněla na bytě.
Takže jsem se chtěla picnout do hlavy.
No nic, naštěstí jsme našly ještě nějaké vodovky a pracovala jsem s tím, co zkrátka bylo po ruce.
Lektorka Monika nám ukazovala na notebooku několik metod, jak můžeme akvarely (já vodovkami) malovat.

Ani jsem nevěděla, jak úžasné motivy a vzory mohu vytvořit! Několik z nich jsem si musela nafotit! Opravdu nádhera!
(Ještě že ty akvarely mám a mohu se teď o to pokoušet aspoň doma).
Nalezla jsem si v časopise ženu, která prudce háže vlasy za sebe. A tu jsem se pokusila zpodobnit.
Výsledek bych ohodnotila trojkou, ale tak co, třeba se následně s akvarely budu více snažit. Tato figura byla kreslena vodovkami.
V další části hodiny jsme se rozhodly věnovat kresbě obličeje/hlavy. Opět vodovkami.
Rozvrhly jsme si hlavu na osm bodů, s tím, že každá část obličeje má být v určité úrovni.
A jaký obličej, že jsme to měly kreslit?
Lektorka Monika si sedla před nás a všechny jsme ji měly co nejvíce zpodobnit.
Nejsme až takový malíři, abychom vše dokonale vystihly, zato jsme se na kurzu vesele nasmály.

ADRESA: http://www.fashionatelier.cz/
ZDE SI MŮŽEŠ PROHLÍDNOUT KTERÝKOLI MÓDNÍ KRUZ: http://www.fashionatelier.cz/sluzby/
ZDE SE MŮŽEŠ PŘIHLÁSIT NA KTERÝKOLI MÓDNÍ KURZ: http://www.fashionatelier.cz/prihlaska/

Kurz módní kresby 3. lekce

2. února 2016 v 11:11 | D O M I
Uběhl týden a máme za sebou již třetí lekci. Pane jo, to to letí!
Abych se přiznala, na tuhle lekci jsem neměla nic připraveného z domova, takže již teď vím, že jsem si to (snad odčinila) na tu následující a přijdu s již pokresleným skicákem.
Každopádně, co jsme na třetí lekci zažily.

Lektorka Monika se rozhodla, že nám již pouhá tužka nebude stačit a začneme trošku více řádit - s tuší.

Samozřejmě, že jsme byly předem informovány. Bylo v plánu, že budeme rychle skicovat postavu v různých polohách a máme si přinést i nějaký zbytkový papír (např. dárkové papírky, nebo kousky novin,…), zkrátka jakýkoli - co najdeme.

Měla jsem touhu zkusit kreslit na černou plochu, takže jsem zašla do papírnictví a pořídila si bílou tuš s bílou kajalovou pastelkou/tužku.
Na lekci jsme se zase přesunuly do prostornější místnosti a Monika nám začala stejně jako minule pózovat. Tentokrát se nejednalo o jednoduché pozice, ale opravdu krkolomné zapleteniny.
Ačkoli bylo v plánu, že na jednu pózu budeme mít 5 minut, aby to šlo "šup šup", tak stejně se jedna kreslila většinou necelou čtvrthodinku.
Co to tu tak počítám, nakreslily jsme nakonec osm poloh těla. Tuto část jsem kreslila kajalovou tužkou.
Následně jsme si měly vzít do ruky tuš a zkoušet různými rychlými tahy opět postavu zpodobnit.
Jelikož jsem věděla, že určitě budu až moc švihat se štětcem (a černý papír jsem měla pouze v malém formátu), tak jsem mou bílou tuš nevyužila. Vzala jsem si fialovou a A3 skicák.
První dva postoje se mi ale vůbec nelíbí. To jsou ty dva ohromné. Když už, tak mne určitým způsobem zaujaly dva menší. Postava zády a postava s rukama nad hlavou.
Nakonec jsme ještě mohly zkoušet kreslit (stále nejlépe s tuší) postavy a polohy modelek z časopisů.
To jsou ty tři poslední barevné figury.
No vidíte, a já bych málem zapomněla na naši vzdělávací část. Asi dvacet minutek nám Monika představovala umělce a jejich výtvory. Abych nekecala, tak tuším, že mezi nimi byl i Picasso, u kterého se mi tvorba líbila asi nejvíce.

Z těch všech (a klidně ještě více) umělců, si máme do příště vybrat a zkusit napodobit jejich tvorbu.
To je již onen můj domácí úkol na příště, který jsem vám na začátku zmiňovala a který mám snad už i splněný.
Tak se zase uvidíme na další lekci!

Kurz módní kresby 2. lekce

25. ledna 2016 v 20:52 | D O M I
Je zase devět hodin večer a já nepůjdu spát, než dopíšu článek z mé 2.lekce MÓDNÍ KRESBY.
Je to kurz jako každý jiný, kde by nebylo od věci, se alespoň na chvíli té dané tématice věnovat i doma. Ano, zkrátka domácí úkol.
A protože se chci zlepšovat, pokusila jsem se po minulé hodině mrknout na stavbu lidského těla. A to doslova. (Mimochodem, taková chytrá slevička pro vás - v LEVNÝCH KNIHÁCH zrovna prodávají asi patero knih zaměřené na kreslení rukou, postavy/ figury, zátiší a další). Já si koupila Kresbu postavy a trošku do ní nahlédla.
Zprvu jsem byla docela spokojená, ale následně mi došlo, že jsem to jen po lopatě z knížky obkreslila. Což v mých očích výsledek najednou klesl na nulu.
Podle knížky jsem ještě následně kreslila kostru (není na fotografii), což musím říct, mi dost pomohlo pro zjištění CO, KDE, JAK a PROČ v lidském těle je. Chcete-li se tomu věnovat, doporučuju si alespoň jednou zkusit nakreslit lidskou kostru.

ADRESA: http://www.fashionatelier.cz/
ZDE SI MŮŽEŠ PROHLÍDNOUT KTERÝKOLI MÓDNÍ KRUZ: http://www.fashionatelier.cz/sluzby/
ZDE SE MŮŽEŠ PŘIHLÁSIT NA KTERÝKOLI MÓDNÍ KURZ: http://www.fashionatelier.cz/prihlaska/
Na kurzu jsme se tuto středu věnovaly (tvrdé "y", protože tam jsme samý ženský :-P) správné proporci těla.
Ze začátku to byla troška geometrie, takže se mi stalo, že moje postava vypadala jako mužatka a robot současně.
Lidská postava se potenciálně skládá z osmi bodů, ale je na každým, jak toho bude využívat a rozpočítávat to.
Naše lektorka Monika nám zprvu rozdala módní katalogy, kdy jsme podle nich zkoušely kreslit postavy v krkolomných pózách.
… řeknu vám, KATASTROFA. Nikdy jsem nečekala, že nakreslím taková monstra. :DOpravdu se mi chtělo smát. Přitom mi doposud nikdy nedělalo nějaký problém jakoukoli postavu nakreslit, ale asi to bylo tím, že jsem se na to snažila jít novým způsobem.
Tím správným.
Bylo asi pět nevydařených rychlých pokusů a už jsme šly do vedlejší místnosti, kde nám Monika pózovala a my měly odhadně 15 minut na každou pózu, abychom ji zpodobnily.
Předváděla tři pózy. Zepředu, zboku a zepředu s vystrčeným bokem.
Musím říct, že to už jsem se s tužkou v ruce cítila o něco jistěji. Vycházela jsem z toho, co nám Monika o hodinu a půl dříve říkala a vysvětlovala, a k tomu jsem si ještě vybavila tu svoji kostru.
Panejo! To už jsem měla radost. Nikdy bych nemyslela, že dokážu nakreslit docela proporčně správně postavu jen podle živého pózujícího člověka! To je dle mého opravdu těžké. Když to kreslíte podle fotky, je to téměř brnkačka.
Každopádně to, co se snažím říct, je, že jsem absolutně vylepšila a pozměnila svůj styl kreslení jen během dvou hodin! Opravdu stačí to tělo pochopit a to nám Monika dokázala vysvětlit náramně.

Kurz módní kresby 1. lekce

23. ledna 2016 v 12:24 | D O M I
Je půl desátý večer a nemůžu jen tak jít spát, aniž bych nesepsala mých několik dojmů z první návštěvy kurzu módní kresby.
Jak jistě víte (nebo možná taky ne), ráda kreslím a maluju a to od dětství. Totálně.
Jenomže když se i třeba v takové obyčejné kresbě nebudete vzdělávat, navyknete si na nějaké manýry, které by se přitom daly tak snadno upravit.
Abych se přiznala, myslela jsem, že dělám (téměř) vše správně, ale dneska, během těch tří hodinek mi došlo, že jsem několik let žila v omylu.

Naše lektorka je Monika Mongol. Jistě jste první část jména pochopili správně (jako křestní ;)) a to druhé je jakási oblast, která jí přirostla k srdci. Mongolská kultura a šaty, ale pokud si myslíte, že tvoří pouze to, tak jste na omylu. Člověk začne z něčeho vycházet, ale pak se dál rozvíjí a nezůstává pouze u jednoho tématu. Její šaty a všechny výtvory jsou i na téma Indie a nebo Tibetu a to ve stylu street style. Pokud vás také toto téma, nebo naše lektorka zajímá, určitě se mrkněte na její webovky http://monikamongol.cz/
...a my se jdeme vrhnout na první lekci!

Musím říct pro mě jednu strašně důležitou a úchvatnou věc.
Ateliér mě nezklamal. Bála jsem se, jestli nemám moc vysoká očekávání.

Vypadá absolutně jako z těch filmů o módě a návrhářství, kam jste se vždycky chtěly podívat!
Monika nás seznámila s jejím příběhem, u kterého jsme se dokonce i nejednou pozasmály. Jak může móda být zábavná, obzvlášť v jiné kultuře.

Aby získala představu o našich dovednostech, nechala nás tak půlhodinky skicovat postavu s modelem.
Zde přišlo mé první uvědomění, co dělám špatně. Je důležité si postavu uvědomit jako kostru a svaly. Na první přečtení si možná říkáte, že to je přeci jasné, jenže málokdo se toho drží.
Kurz se skládá z deseti návštěv, přičemž chodíme v přijatelných středečních hodinách 17:30-20:30, kdy už máte po škole nebo po práci.
A kdykoli se do něčeho nového vrháte, je poměrně důležité vědět, proč do toho jdu a jaký je můj cíl. Kurz je stanoven i tak, abyste si vytvořily jakési své portfolio.
Osvojíte si techniku oděvní kresby s akvarelem, uhlem, tužkou, perem, dále budeme vytvářet módní koláže a máte při ruce individuální poradenství a konzultace nad návrhy.

ADRESA: http://www.fashionatelier.cz/
ZDE SI MŮŽEŠ PROHLÍDNOUT KTERÝKOLI MÓDNÍ KRUZ: http://www.fashionatelier.cz/sluzby/
ZDE SE MŮŽEŠ PŘIHLÁSIT NA KTERÝKOLI MÓDNÍ KURZ: http://www.fashionatelier.cz/prihlaska/
Já koukala, že tím to ale nekončilo. V dalších z těch devíti lekcí, co nám zbývají, budeme absolvovat teoretický seminář jako inspiraci od zahraničních návrhářů (oděvní návrhy, práce v ateliéru), takže návštěvu módního návrháře.

Nebo orientaci v oděvních trendech a porozumění procesu vývoje trendů.
Naučily se jak s tužkou, uhlem nebo akvarelem a věděly jak na správnou módní kresbu. Na konci navíc porovnáte první a poslední výtvor. To bude změna!

Ukuchti si INSTAGRAM!

13. července 2014 v 9:09 | D O M I
Přináším vám velice jednoducho-složitý návod, jak si takový instagram ukuchtit. ;-)
Veškerý postup naleznete ve videu. :-)

InstaLife

17. června 2014 v 12:37 | D O M I
Od mé maturity byl dnešek jeden z mála dnů, co jsem vstala před sedmou.
Měla jsem jít pracovat na šatech se známou do návrhářské soutěže, ovšem nakonec to bylo stejně přesunuto na zítřek, tudíž se vyskytl volný čas...

Zašla jsem do města s tím, že si na poště vyzvednu peníze, z čeho vlastně nakonec taky sešlo a zamířila jsem si to do knihovny.

Já vlastně s ničim dneska nepočítala, jen jsem tam šla hodit knížky do boxu na vrácení, že se nebudu tahat s ničim jinym.
Jak mi pak vysvětlíte, že tu mám před sebou 7 nových knih - se kterými jsem se stejně táhla domů.
Velice nevyzpitatelné.

A v závěru vám už jen prozradím dvě věci - očekávám minimálně tři balíčky. Úžasné luxusní dlouhé šaty s rozparkem, teré jsou - pozor - i na běžné nošení! Dále EOS balzámy (nemohu se dočkat! ♥) a jako třetí kosmetický organizér od Pavlínky17! :-)

Druhá věc je, že jsem se konečně odhodlala natočit video mnou dlouho připravované o Instragramu. Ovšem vůbec netuším, kdy ho sestříhám.


D O M I instagram
D O M I facebook

Prague, University, Shopping, YSL

9. června 2014 v 19:49 | D O M I
Právě jsem se vrátila z náročného dne v Praze, kde mne od osmi ráno čekala přijímací zkouška z angličtiny. Ono by to tak hrozné nebylo, kdyby se druhá zkouška - z německého jazyka, nekonala až od čtyř odpoledne.
Celý den jsem tedy musela strávit nesmyslným čekáním, kdy vám snad poprvé za život dojde, že nakupovat se opravdu sedm hodin vkuse nedá.

Zahlédla jsem, že v Obecním domě byla výstava módní návrhářky Blanky Matragi, kam jsem chtěla opravdu moc zajít. Teď ani nevím, co mě přinutilo si to rozmyslet - vstup 250 Kč není zase tak moc.

Nakonec byli poslední hodinky před testem završeny prvním filmem v Cinema City který se promítal. První jsem dokonce ani paní u kasy nerozumněla; myslela jsem, že říká něco o nějakém městě jako "Saint Louise"... prostě jsem brala cokoli (ani jsem se neptala na žánr).

Nakonec mě praštilo do uší už jen to, že to byl francouzsky namluvený film. Nic kromě angličtiny, češtiny (popřípadě němčiny) jsem snad nikdy nesledovala a hned na to se na plátně zobrazilo známé logo YSL (Yves Saint Laurent).
Uvědomila jsem si, že jsem na ten film kdysi chtěla opravdu jít... a po 15 minutách mi zpětně došlo, že bych na něj nikdy nešla znovu.
Možná jsem sakra veliký suchar, ale tenhle "příběh" bez děje a plný homosexuálních NEvztahů, mi vlastně vůbec nic nedal a docela se mi (bohužel) na neurčitou dobu zprotivila celá Francie.

Ovšem abych se dostala na to, co jsem si pořídila. Jedná se o dvě věci ze tří (té třetí věnuji speciální outfitový článek, jelikož jsem po ní dlouho toužila).
Jak vždy když jsem v Palladiu, zajdu do LUSHE a koupím si tam vždy další novou "kouli". V tomhle případě ovšem tvarem více připomíná splasklou buchtu.
Barvičky na ní mě však nadchly! :-)

A samozřejmě jsem si přála už taky konečně koupit tu kytičkovou čelenku. Nakonec jsem ale vzala něco jiného, více stylizovaného do šperku/náhrdelníku. V ten moment mě to nadchlo mnohem víc, než nějaké květinové náhražky.
D O M I instagram
D O M I facebook

Značka blogerek!

30. května 2014 v 12:35 | D O M I
VÍTE JIŽ O BLOGERSKÉM E-SHOPU MYHERS1? :-) http://myhers1.com/

Jak si vyzdobit stojan na štětce od make-upu

31. března 2014 v 13:54 | Dominikísek-Dominika Nováková
Pokud se ti válí štětečky na make-up po celé toaletce a ráda by sis konečně ve všech utvořila nějký systém, je samozřejmě tím nejlepší řešením pro ně vymyslet stání.
V dnešní době je jedním z hlavních problémů nejen vymyslet, co by tomu mohlo pomoci, ale aby to i co nejlépe vypadalo.

Připravila jsem si pro vás opravdu jednoduchý návod, jak tyhle štětečky (avšak to platí i pro řasenky, tužky na oči, ale i fixy či pastelky) elegantně uspořádat v keramickém sovím stojanu.

Tuto šedou keramickou sovičku jsem pořídila v Kiku za 79 Kč, avšak takových podobných je habaděj. Navíc je možné, že jakoukoli jinou keramickou nádobu doma již máte (třeba někde na půdě zprášenou) a vše, co pořebujete udělat, je pro ni skočit a vrhnout se na zábavné barvení!

Připravte si laky na nehty všech barev, které vám jsou milé a dle ornamentu, který buďto máte na nádobě vyrytý (či si jej vymyslete) jej přemalujte.
Já jsem se rozhodla sovičce vymalovat očka podle reálného vzoru, ale zato peří dostalo duhový nádech.
Nanesla jsem první vrstvu, kterou jsem nechala zaschnout a poté se vrhla na dotečkovávání štětcem (například od AVONU za 79,-, ale mají ho téměř v každé drogerii). Tento štěteček je senzačně šikovný, perfektně totiž utváří puntíky a zdruhé strany proužky.
Můžete si tedy vymyslet mnoho dalších vzorů, aby se nejednalo jen o suše "natřenou plochu".

Jak má taková konkrétní práce vypadat se můžete mrknout ve videu. Vše jsem detailně zaznamenala. :-)

DOMI ve filmu 10 Pravidel

13. března 2014 v 18:09 | Dominikísek-Dominika Nováková
Možná jste zaznamenali, že jsem odpočítávala tento týden. Jednalo se totiž o předpremiéru filmu 10 pravidel (jak sbalit holku), kde jsem měla tu možnost si také zahrát. :-)

Nemusíte se však bát, že byste ho již propásli - pravou premiéru má totiž až 20.března a opravdu se jedná o parádní film plný komických momentů. :-)
Člověk čeká komedii, ale takhle povedená ho velice potěší. :-)


Natočila jsem video, kde se nachází pár zážitků z natáčení, fotografie s herci ale i přáteli a díky čemu jsem se vlastně do filmu dostala.
Vrcholem filmu pro mne bylo, když jsem se opravdu nalezla i v titulkách! :-)

PŘEHRÁT VIDEO

"One Direction" knížka

26. února 2014 v 20:34 | Dominikísek-Dominika Nováková


Ve skutečnosti je pravý název Štěstí na dosah a tak jsem ze začátku netušila, co by se v útrobách listů mohlo skrývat, ale když jsem se dozvěděla, že se jedná o One Direction knížku, věděla jsem, že se budu muset tohoto úkolu ujmout, jelikož nezasvěcený jedinec do "1D fandomu" by dozajista nedokázal knihu dostatečně ocenit.

Ovšem překvapivě se jedná o jednu z mnoha tisíců fan fiction, kdy ovšem autorka měla natolik trpělivosti, že se nejednalo jen o rychlé a bezduché popisy a přímé řeči, ale o detailní rozbory a myšlenky, čímž měla to štěstí, že kniha mohla vyjít.

Ovšem když to porovnám s dalšími příběhy na internetu, bohužel autorčin příběh obsahuje jedny z nejzaběhlejších a nejokázalejších stereotypů, které běžně přestávají dívky číst na internetu již po první kapitole.

Jedná se o rychlé štěstí, kdy se kamarádky (nejlépe z Česka) domluví, že pojedou do Anglie.

Za druhé se jim tam dostane zajímavé pracovní nabídky, i když nedospěly osmnácti let, ale zkrátka "my, Češky" prostě to štěstí máme.

Za třetí, téměř na začátku zcela znenadání (a na tom skvělém pracovním místě) potká hlavní dívčí postava jejího oblíbeného člena kapely, který místo, aby si objednal kávu, dá té holčině polibek.

Téměř ihned si domluví schůzku a člen kapely je divou z Česka absolutně očarován, tudíž si na ni okamžitě bere kontakt a už začínají pomalu plánovat svatbu.

Ne, dobrá, poslední zmínku se svatbou jsem již malinko přehnala, ovšem nebýt autorčiny slovní zásoby, jednalo by se opravdu jen o další příběh ze sta jiných.

Tak nějak přesto tuším, že její knížka musela mít a i bude mít úspěch, jelikož každého bude zajímat, co jeho povídce chybí, aby taky snad mohla být vydána; či co vyšlo tak senzačního, že to bylo vydáno.

Navíc, už jenom představa toho, že máme možnost si přečíst povídku v pravé a oficiální tištěné podobě o naší oblíbené kapele je milá a možná i neuvěřitelná. Vždyť doposud tu vyšly snad jen pouze tři knihy - a to životopisné, a navíc poměrně zaostalé (co se časového hlediska týče).

Každopádně, ještě co se samotné autorky týče, dozajista bych jí přesto udělila pochvalu, když ve věku 16/17 let dokázala něco takového sepsat a vůbec vlastní knihu vydat. Málokomu se to totiž v takovém raném věku opravdu podaří.

Knížka obsahuje 220 stránek a vydána byla nakladatelstvím FRAGMENT.

Hloupacatí chytří

25. února 2014 v 16:22 | Dominikísek-Dominika Nováková
A víte, že jen opravdu inteligentní lidé, dokáží zahrát ty nejlepší tupce? Snad až tak dobře, že jim to každý pozorující dočista uvěří, a je možné, že je pak i za takové hlupáky bude nadále považovat?

Přeci jen se zamysleme, kdy nějaký trouba z našeho okolí možná o sobě pronesl, jaký je" inteligentní tvor", či snad že jiný není ani z poloviny tak dobrý jako on.
Nemluvě o tom, že by takový člověk nikdy nedokázal zahrát chytrého člověka - jako tomu bývá v přesně opačném směru.

Růžový organizér!

23. února 2014 v 11:22 | Dominikísek-Dominika Nováková
Včera jsem na svém instagramu zveřejnila fotografie dvou úžasně (nejen krásných) praktických vychytávek do pokoje!
Tedy, abych byla konkrétnější TAK DO VAŠEHO ŠATNÍKU! :-)

Jedná se v dnešním případě o růžový organizér (v AVONU je psáno "na prádlo"), který ovšem můžete využít spousty dalšími způsoby! :-)
Například na kosmetiku, nebo bižuterii. :-)
Ještě oba dva byly zabalené... :-)

Zhlédněte celé video! :-)

Deklarace Smrti

22. února 2014 v 10:09 | Dominikísek-Dominika Nováková
Docela jsem přemýšlela, jak bych knížku na první pohled uvedla. Nakonec si dovoluji použít krátký rozhovor s mojí spolužačkou, který se odehrál, když se jí Deklarace Smrti dostala do rukou a měla tu možnost přečíst si prvních pár stránek: "Panebože, Domčo! Cos mi to půjčila za knížku?"
"Nelíbí se ti?" a sáhla jsem si zpětně pro ni. Bohužel marně, její síla předčila tu mou.
"Ne,… je dobrá!"

Někteří mají v oblibě historické romány, zatímco zde se přeneseme naopak do budoucnosti. Zmiňuji to především z toho důvodu, jelikož většina z nás má zafixováno, že když se vysloví rok 2140, vybavíme si například roboty, vpuštění do vlastního bytu na základě očí, hlasu či otisku dlaně, létající auta a takový zidealizovaný život.
O to větší ironií je, že se sice opravdu do toho roku 2140 přeneseme, ale naskytne se nám pohled protentokrát více podobný historii.

Zasmušilé "sirotčince", bída, chudoba, hlad, zima a spousta nedoceněné práce. To je pro tyto Přebytečné děti zcela běžný den. Ačkoli vědí, že nikdy nebudou moci žít navěky jako vysoce postavené elity a to jen proto, že se narodily na špatném místě ve špatnou dobu.

Bohužel, tak to již v tomto století chodí. Lidí přibývá, zato díky vynalezení léku na Dlouhověkost neubývá. Planeta se již velice brzy začala přeplňovat a po krátké době bylo i jedno dítě navíc moc.
Samozřejmě, co by to bylo za svět, kdybychom neměli možnost volby? Nabízí se dvě. Buďto s partnerem budete užívat lék na věčný život, či si pořídíte druhé děťátko a vzdáte se Dlouhověkosti.

Jen pozor na to, abyste potají nezvolili obě dvě možnosti a porušili tak Deklaraci! V tom případě by byla smrt jistá.
Jen v Anglii se nachází pro tyto Přebytečné děti místo. Mají to štěstí, že si mohou to "nejhorší rozhodnutí" rodičů odpracovat. To, že se narodily.

Anna je proto silně rozhodnutá stát se alespoň tou nejpotřebnější Přebytečnou. Dodržuje každý řád a pravidlo, jen aby se jí mohlo dostat toho nejmenšího, co její život nabízí. Pracuje od rána do večera, učí se hospodyňským pracím a ukázalosti a také jak se patří - nenávidí svoje rodiče.

Kdo ví, jak to celé dopadne, když se do jejich sirotčince dostane Petr, který dle jeho tvrzení zná Anniny rodiče a má za úkol ji odtamtud dostat a vrátit tak do "normálního světa", kde každý může mít svůj názor.

Knížka, ačkoli má 255 stran, se dá na jedno krásné večerní posezení přečíst zcela sama, jelikož vás děj uchvátí a nenechá usnout, než ne té dvě stě a pětapadesáté stránce opravdu skončíte.

JAK NEJLÉPE POKAZIT TALENTOVKY! DOMI ví jak na to!

13. ledna 2014 v 16:03 | Dominikísek-Dominika Nováková
Musím se už smát, jelikož tohle není možný.

Vrátila jsem se z Prahy z prvního dne talentovek na UMPRUM (obor ilustrace a grafika). Došlo mi totiž, že víc pokazit jsem to nemohla.

Já asi ani nikdy nepanikařím, jako spíš, že přestanu myslet.

Každopádně, mohu vám sepsat, co bylo naším úkolem, a tím vám tak zvednu náladu, protože se rázem stanete njchytřejšími lidmi na světě. Slibuji!

Za prvé, při příchodu do mnou vytouženého ateliéru jsm zjistila, že jsme tam pouze dvě Novákové, ale zato obě DOMINIKY.
Moc často se mi to nestává.

Šla jsem do místnosti 203 a obdržela dvě čtrtky. Na jedné byl kruh, čtverec a obdélník a druhá čtvrtka byla prázdná.

Do čtverce jsme měli nakreslit náš autoportrét.
V prvních třech minutách se mi klepala ruka, ale náčrt byl poměrně ucházející. Po pěti minutách jsem obtahovala fixou, ruka se již neklepala, ale zjistila jsem, že jsem to celé zkazila. Neptejte se jak, vypadá to zkrátka úděsně.
Navíc bych to nazvala i děsnou malůvkou a dětinskostí.
Špatnej začátek se špatnou motivací na druhý úkol.

Do obdélníku měl přijít návrh na obal čokolády.
Na tenhle úkol jsem se moc těšila. Trval mi asi nejdéle ze všech, jelikož jsem si umanula, že moje čokoláda bude prostě "držena v ruce". Hodinu tam manipuluji se svojí rukou, abych našla ten správný úhel.
Nakonec to dovybarvím (pouze černou) jak potřebuji...
(tím to nekončí, ono se to ještě zvrtne).

Třetí úkol byl návrh na logo našeho naladatelství.
Mám se vám zpovídat, jak jsem byla už vydeptlá, že mi zbývá málo času, a dělám teprve třetí úkol?
Myslím, že ne.
Ha,já byla totiž děsně originální a nakreslila jsem tam přesně moje černo-bílé DOMI logo. (viz. záhlaví)
Jen jsem pod to ještě napsala "nakladatelství".
Nemusíte se o mě bát, že bych si snad myslela, jak jsem s tímhle tahem děsně originální...
- v tenhle momet jsem se rozhlédla, co dělají ostatní. Ti mistři, co si se vším vyhráli a vypadalo to bombasticky!

...vrátila jsem se tedy k mojí čokoládě a dovybarvila to černou ještě někde jinde, kde mi něco chybělo.
Teď nastal ten moment, kdy jsem si svou čokoládu výborně po....

Ale, ne, neztrácejte rozum, vždyť to jsou jenom talentovky! To je přeci zábava, ne?
To jsem si snažila pořád dokola opakovat.

Další úkol na celou čtvrtku byl "místo, kde bydlím".
Mozek mi úplně vypnul všechny spínače, a já se dvacet minut kreslila s přechodem.
Jakože.... fakt?!
Ale jo, stihla jsem ještě načrtnou vrata naší sousedky.
Pak mi došlo, že náš dům je od ní vlastně ještě víc vlevo.
Ale tam už čvrtka není.
(Nikdo nemusí vědět, že sousdky dům, není třeba ten náš. Za to je pravda, že se moc často nestává, když člověk dostane zadání nakreslit "místo, kde bydlím", aby začal malovat sousedův dům).

Po chvilce se mi dostalo oznámení: "Rozvrhněte si čas, zbývá vám 15 minut."

Rychle jsem obtáhla fixou co se dalo, a že toho bylo málo.
Tenhle VELKÝ úkol jsem zkrátka ani nedodělala.

Ještě zbývaly totiž otázky.
1) 6 osobností (české 6, zahraniční 6) spjaté s ilustrací.
Mimochodem, víte, jak se dá nejvíce pokazit test?
... tím, že na nic neodpovíte.

2) 3 filmy + 3 knihy které nás inspirují (zkrátka oblíbené).
To jsem se snažila rychle chytit. Napsala jsem knihy: "Bůh chodí po světe vždycky inkognito", "Muž, který chtěl být šťastný" a "Alchymista".
filmy: "Tajemství", "Marečku, podejte mi pero"....
...jak je možné, že celý svůj život zasvětím filmům a JÁ NEVYMYSLÍM TŘETÍ?!
... samozřejmě jsem věděla, že This Is Us od One Direction tam zkrátka napsat nemohu, i kdyby mi změnili život sebevíc.

3) A třetí vysvětlit:
a) spadávka
b) předsávka
c) litografie
d) filantropie

Takže, obeznámím vás i s tím, že mobily a jakékoli vyhledávání bylo samozřejmě zakázané a jak jsem mluvila o mé časové tísni - neměla jsem ani čas se o to pokoušet.
Za další. Zjistila jsem že jsem opravdu hlupák a v tu chvíli jsem nebyla schopna vysvětlit ani jedno slovo. Vedle mě seděli Slováci a tak si říkám, jestli vůbec rozumněli, co nám to nadiktovali. Jelikož já ani nevím, jestli to mám správně napsané.

Každopádně jsem to vyřešila s nadhledem.
Jako třetí úkol na vysvětlení těch slov jsem napsala: "Bohužel vše nevím."

Ne, kdepak, nebudu na blogu nadávat, to se opravdu nesluší. Jenom až to budu vyprávět, tak použiji něco ve stylu jako: "Tyvole, já jsem fakt debil!"

A víte na co jsem si v tom závěru, v těch posledních 20 vteřinách vzpomněla? Na jedno "moje" motto, které mám na své lavici nalepený.
Stojí tam: "Je lepší znát některé otázky, než všechny odpovědi - James Thurber".

A abych je utvrdila v tom, jaký lenochod se jim tam hlásí, tak jsem to pod tu mojí větu "Bohužel vše nevím" připsala.

....

Jaké jste měli talentovky vy?

Ohlédnutí za rokem 2013

4. ledna 2014 v 11:01 | Dominikísek-Dominika Nováková

Rok 2013 je za námi a napadlo mě, že bych sepsala co zajímavého, hrozného a nakonec dobrého se stalo. :-)

LEDEN
• 7.1 udělala jsem řidičák!
• Nastřelení vysněné třetí náušnice.

Naučím vás být šťastný! 1.část

23. listopadu 2013 v 15:31 | Dominikísek-Dominika Nováková
Přemýšleli jste někdy, jestli jste opravdu šťastní, jestli děláte to, co dělat chcete a máte život po jakém jste vždycky toužili?

Možná ano, možná ne, ale je to to, po čem člověk nejvíce touží, aby docílil svého štěstí.

Kdysi jsem vám povídala o knize "Bůh chodí po světě vždycky inkognito", která dozajista nakopne každého ke splnění svých snů a poskytne mu jakýsi návod.
Proto si nemohu odpustit vás neinformovat o pár konkrétních poznatcích, které jsem se dočetla v prvním díle od téhož autora, ovšem protentokrát v knize "Muž, který chtěl být šťastný".

Je to něco, o čem sice lidé možná již tušili, ale nikdy si to plně neuvědomili. Ono stačí tak málo a dokážete všechno na světě. Klidně si vezmete sestry Olsenovy za manželky - budete-li chtít.

Dozajista něco tušíte o farmaceutických laboratořích a jejich výzkumech. Pokud ne, povím vám o jednom výzkumu, kde shromažďovali údaje o testech s dobrovolníky trpícími určitou chorobou. Polovině z nich dali lék, který k léčbě té choroby vyvinuli, druhé polovině dali placebo, tedy neaktivní, zcela neutrální látku, která vypadala jako lék. Ti pacienti samozřejmě nevěděli, že jim bylo předepsáno placebo, věřili, že se jedná o lék, který je má uzdravit. Vědci pak u obou skupin pacientů provedli testy. Aby bylo možné považovat lék za účinný, museli se u pacientů, kteří jej užívali, projevit lepší výsledky než u skupiny osob beroucích placebo.

Přišlo se tak na to, že placebo u pacientů do určité míry zabralo, což je samo o sobě překvapivé, protože šlo o skutečné choroby a placebo obsahovalo pouze zcela neaktivní látky. Jeho jediný přínos tak byl psychologický - pacienti věřili, že jim byl podán lék a že se tedy jejich stav zlepší. Nejvíce mě ale upoutal počet případů, kdy pouhá víra v uzdravení pacienta skutečně uzdravila. Průměrně to bylo třicet procent! Ve čtyřiapadesáti procentech případů bylo placebo stejně účinné jako morfium! Pacientům, kteří měli bolesti a trpěli, se po užití prachsprosté tabletky cukru nebo bůhvíjaké neutrální složky ulevilo.

Stačilo, aby tomu věřili.

Našly se ještě další výzkumy, ze kterého zůstane člověk přimrazený, s prsty přilepenými ke klávesnici. Pacientům podali placebo s tím, že se jedná o chemoterapii. Třiatřicet procent z nich zcela ztratilo vlasy. Němě jsem zírala na obrazovku. Nemocní užili něco jako kousek cukru s vírou, že se jedná o lék, jehož dobře známým vedlejším účinkem je ztráta vlasů, a skutečně o vlasy přišli! Ale vždyť proboha nespolkli nic jiného, než zatracený kousek cukru!

(***)

"Dobrý den, Claudie. Nádherný den, viďte."

"Ano, dneska je krásně. Zítra si to odskáčeme," poznamenala přes rameno.
Zdánlivě bezvýznamná slova, která jsem vždy přijímala, aniž bych nad nimi přemýšlela, mi teď zvonila v uších. Claudiin život byl poněkud smutný a dobré věci v něm proto působily podezřele. Neustále si myslela, že si je nezaslouží. Když ji náhodou něco dobrého potkalo, čekala, že za to dříve či později zaplatí.

(***)

Možná je škoda, že se výzkum více nezaměří na možnosti využití mechanizmu představ k léčení nemocných.

Opravdu ano, zvlášť když uvážíme, že nejde o nic jiného. Ježíš Kristus tuto metodu používal neustále.

Možná se budete divit - Cože prosím?!

Nikdy se o tom nemluví, ale když Ježíš léčil, opíral se o lidskou víru. Můžete být křesťani, ani nemusíte, třeba jste ateisti stejně jako já, ale tohle si poslechněte.

Ježíš odpovídá slepým, kteří jej prosí o uzdravení. I dí jim Ježíš: "Věříte-li, že to mohu učinit?" Řekli mu: "Ovšem, Pane." Tedy dotkl se jejich očí a povídá: "Podle víry vaší staň se."

Neříká: "Já, všemocný Ježíš, mám tu moc vás uzdravit." Ne, ptá se jich, jestli věří, že tu moc má a pak jim řekne, že dostanou to, v co věří. V tom je velký rozdíl.

(***)

Jednu paní přijali na pohotovosti jedné americké nemocnice s příznaky rakoviny krve, leukemie. Okamžitě jí odebrali krev a zjistili krevní složení typické pro leukemii. Podle vnitřních regulí nemocnice bylo nutné udělat druhý odběr, aby se potvrdil výsledek z předchozího vzorku. Ten druhý vzorek ale vykazoval zcela normální složení. Překvapení lékaři tedy dají udělat třetí odběr. V tomto případě výsledek odpovídá prvnímu testu. Lékaři usoudili, že u druhého vyšetření došlo k chybě, a výsledek je neplatný. Aby si mohli být na sto procent jistí, dali udělat čtvrtý odběr. Jenomže ten potvrdí výsledky… toho druhého. Všichni nad tím jen kroutili hlavou. Teprve později se dozvěděli, že pacientka kromě toho trpěla také rozdvojením osobnosti. Během chvíle dokázala změnit osobnost. A šlo o to, že k této změně docházelo vždy mezi jednotlivými odběry krve… Jedna osobnost trpěla rakovinou, druhá nikoli.

Vždyť šlo přeci o jednu osobu! Nedá se tomu uvěřit. Je to záhada. Nikdo to nikdy nedokázal vysvětlit.

Konec první části.

Sběratelka a znalkyně všech známých knih! - Mimi

5. listopadu 2013 v 20:33 | Dominikísek-Dominika Nováková
Vážení návštěvníci, nebýt jedné facebookové stránky "BLOGY", kde se mimochodem také nacházím, snad nikdy bych jen tak nenarazila na Mimiin blog.
Už jen letmý pohled mě ujasnil, jaký je její záměr.
Mimi, nebo-li Lucka, má totiž obrovskou zálibu v knížkách, a když říkám obrovskou, myslím tím opravdu veliké nadšení!
Nejúžasnější mi přišlo, kde bere tolik času, aby se svému koníčku věnovala, a kde vůbec veškeré ty knihy tohoto světa shání? :-)

Hned jsem se jí ozvala, jestli by byla tak laskava a odpověděla na několik otázek.

Myslím, že vás tak skvěle inspiruje a nakopne k tomu, abyste tu knížku také otevřeli!

Mohla by ses nám stručně představit? Kolik ti je let, co studuješ, popřípadě kde pracuješ...?

Jmenuji se Lucie a je mi 22. Vystudovala jsem kuchařku kterou se také živím. Pracuji v pizzerii. Hodně mě to baví. Nevím co bych dělala jiného. Žiju sama s přítelem v rodinném domě. Máme psa a křečka.

Kdy ses rozhodla svůj blog: http://kniznitypi.blog.cz/ založit? Kolik času mu věnuješ?

To už je pěkných 7.let (8.listopadu :-P) Psala jsem si o čem knihy jsou na papíry a když těch papírů bylo už hodně tak jsem si řekla - mám blog( typu kdy vám je 15 a dáváte tam vše co kde zkopírujete), tak co si nezaložit další jen o knížkách? Tak jsem sedla a založila, přepsala všechny svoje poznámky.
Od té doby vždy, když přečtu knihu, sednu si a napíšu o čem kniha byla.
Každý den se na blog podívam.

Tvůj blog je založený na téma: knížky. Kolik knížek si za měsíc nakoupíš a jaký žánr preferuješ?

Na jaře jsem objevila prodej přes internetové bazary takže se mé nákupy hrozně zvedly. Začala jsem kupovat kolem 10-20 knih za měsíc. Už mám ale doma skoro celý můj seznam přání takže budu kupovat jen novinky kterých není tolik :)
Mám ráda knihy ze života. Jak o drogách tak o ženách, o problémech, příběhy které se můžou klidně stát i nám.

Mám ráda Lenku Lanczovou. Jsou to sice románky ale všechno je to tak založeno na skutečnosti že se mi to strašně líbí.

Zajímalo by mě, co si tak procházím tvé stránky, že vlastníš samé žhavé novinky. Jedna knížka stojí zhruba čtyři stovky. Kolik do knih tedy investuješ?

Jak jsem říkala před chvíli začala jsem nakupovat na fb bazarech a na sbazaru. Tam seženete novinku třeba i pod 200 Kč. Úplné novinky jako Cabot, Shepard, Richelle Mead musím mít hnedka co vyjdou od svého knihkupce. Takže tímto ušetřím, ale i tak jsem na tom za poslední měsíce za 3 tisícce měsíčně. Ale beru to jako dobrou investici.

Jak jsi zmínila - nejsi vůbec sponzorovaná. To znamená, že si opravdu vše sama dobrovolně nakupuješ. Nelíbila by se ti představa, že by ti do schránky přicházely knížky zdarma, na základě tvé spolupráce (poskytnutí recenze) s nějakým nakladatelstvím?

Ano vše si kupuju sama. Mám hrozou radost když si nesu tašku od knihkupce s mnou vybranými knihami a nebo když někde levně nakoupim nějakou knihu.

Mě se nelíbí že nakladatelství dává recenzní výtisky skoro všem. A dává vám několik knížek a ty musíte přečíst ikdyž to není zrovna váš šálek čaje. Hlavně já nepíši recenze, ale spíš čtenářský deník. Prozrazuji přesně jak se děj odehrává a jak skončí. To by se nakladatelům nelíbilo.

Proč si nezajít pouze do knihovny? Navštěvuješ ji vůbec?

Když mi bylo nějakých 11 začali jsme s kamarádkou chodit do knihovny ale výběr nebyl moc veliký. Rozjely jsme se do Národní knihovny v centru. Podle internetu měli spousty knih, které jsme si chtěli přečíst. Přijeli jsme tam a vše půjčeno. Odjížděli jsme zase s prázdnou. Máma mě chtěla podporovat, byla ráda že chci číst, tak mi začala kupovat knihy které se mi líbily. Tak to začalo.

Kolik knih jsi již načetla? Tušíš alespoň nějaké číslo?

Když jsem si v lednu stěhovala svoji knihovnu k příteli bylo to 250knih + takových 20-30 dětských knížek jsem mohla přečíst dřív. Za letošek jsem přečetla 80 knížek. Takže myslím že na to číslo 400 bych se dostala :-)

Kolik času čtení věnuješ a kdy zhruba tvé "knihomolství" započalo?

Čtu převážně po cestě do práce. Když mě kniha zaujme tak lehnu a dokážu číst dokavat nejsem na konci. Takže v pracovní dny dvě hodiny denně a o volnu podle času. Ale tak 4-5hodin.
Začalo to někdy v 11 letech. Viděla jsem Princezniny deníky a chtěla knížku podle které to natočili. Začala jsem hltat Meg Cabot a pomalu jsem zkoušela další a další autory až se z toho stala posedlost.

Když jsi již tak sečtělá, existuje pro tebe nějaká kniha, kterou můžeš ostatním čtenářkám opravdu doporučit?

V poslední době doporučuji Roztomilé malé lhářky. Tahle série mě chytla a další díly jsou čím dál víc napínavější. BBart ji také překládá v dost rychlém tempu. Je to o partě holek, které se rozhádaly a jedna z nich byla zavražděna. Oni se teď snaží zjistit kdo ji zabil a hlavně proč. Navíc děvčatům někdo vyhrožuje a je tam plno tajemství a záhad.

Ráda bych se zeptala na pár konkrétních bodů, které mohou být pro ostatní čtenářky užitečné:
Kniha, která ti změnila život (či pohled na svět).

Princezniny deníky od Meg Cabot - nebýt této knihy, myslím, že bych nezačala číst.

Nejvtipnější kniha
.
Tucker Max - Snad v pekle čepujou.

Nejstrašidelnější/nejnapínavější kniha.

Dosavadní díly Roztomilé malé lhářky - vždycky to skončí tak hrozně napínavě, že byste přetočili nejradši čas!!

• Největší dívčí román (typu "Sex ve městě").

V létě jsem se snažila přečíst hodně erotických knih. U mě vyhrává serie Crossfire od Sylvia Day. Má to děj, je to vtipné a i plné sexu.

Nejhorší kniha.
Těch by za poslední dobu mohlo být víc:
Deník sprosté matky od Ian Frazier
Sex v Praze - Jana Collins
Hračka - Sylva Lauerová

• Nejoblíbenější kniha.
Vampírská akademie od Richelle Mead.

Na závěr bych Ti chtěla poděkovat za trpělivost a doufám, že narazíš ještě na spoustu knih, které Tě nadchnou a oslní.
Také strašně moc děkuju. Jsi první, kdo mi vyjádřil až takové sympatie. Tobě přeju také hodně úspěchů.

Cesta tam (4D kino) a zase zpátky

30. října 2013 v 10:54 | Dominikísek-Dominika Nováková
Dobrá, když opomenu nás třídní natáčecí den maturitního videa, kdy jsme se museli se šesti spolužáky převést z bodu A do bodu B malinkým peugeotem 106, a jelikož váha pěti robusných chlapců zapříčinila ztrátu výfuku, načež se celé auto začalo plnit kouřem, musel mi spolužák zapřísáhnout, že do Prahy, na ten výlet, který plánujeme, musíme jet rozhodně něčím jiným.

To tedy vůbec nevysvětluje včerejšek.
Přišla jsem na místo srazu v půl desátý a okamžitě pronesla: "Vžyť jsi říkal, že tím nepojedeme!"
Hned mě začal ukliďňovat: "Vůbec se neboj, tohle není to auto se ztraceným výfukem. Tohle je služební! Když jsme kdysi kupovali tamtoho peugeota, dostali jsme ktomu druhý grátis."

Což mě stejně neuklidnilo. Kdy dneska dostanete auto 1+1 zdarma?

Vyrazili jsme do Prahy s mou spolužačkou a dvěma spolužáky za cílem návštěvy 4D kina.

Docela tak uvažuji, že popis celé cesty vynechám, namluvila jsem toho víc, než všichni ostatní dohromady. Nějakým "zvláštním" pocitem jsem se totiž vůbec necítila v tom autě bezpečně. Vrchol přišel, když se na dálnici, naše napůl rozpadlé autíčko snažilo předjíždět kamiony...

Naštěstí jsme po pár hodinách dorazili (ze zajímavosti - běžná cesta od nás do Prahy trvá hodinku).

I tak se ale stalo, že jsme měli dostatek času před kinem. Se spolužačkou jsme vlezli do prvního krámu a hned nás napadlo, že bysme se měli s klukama rozdělit. Ale jak bychom jim to podali, když nás sem vezli, a teď je nechceme urazit, nebo snad unudit našima nákupákama.

Naštěstí se vše vyřešilo samo, z pánského oddělení se kluci unuděně vynořili, zaťukali na hodinky: "Tak dámy, dáme si tu venku sraz za..."
Hned jsme si v duchu povyskočili, že s tím naštěstí přišli sami.

Pokud jste již nikdy nebyli ve 4D kinu, mohu vám ho zatraceně doporučit!
Jeli jsme na kreslenou pohádku Turbo, a stejně to stálo za to! :-)
Byla tam pasáž, kdy všichni šneci procházeli zahradou a cítili jste trávu a přírodu. První jsem myslela, jestli nás proboha něčím nechtějí zfetovat, jelikož na vás začal jít zvláštní a hlučný plyn.

Vše bylo vpořádku, opravdu to byla pouze vůně ranní trávy.
Ještě si pamatuji, že si tam pán ve flmu uvařil kafé, které jsme také cítili.

Jestli se strachujete té vody jako já, nemáte proč. Když se mluví o vodě jako o živlu, vybavím si něco silnýho, a ne, že na vás vyprsknou letmý vánek páru. Vlastně to skoro vůbec nic nedělá a tak jsem se přestala strachovat, že bych vyšla ven s mokrou hlavou.
Nejčastější tam byl vítr. Neustále vám za hlavou něco foukalou, nebo před váma, a mně tam pořád lítaly vlasy.

To nejlepší ale byly opravdu pohyblivé sedačky. Když máte i 3D brýle, tak to je ten největší účinek, jakého můžete dosáhnout, abyste v tom filmu BYLI.
Ze začátku jsme se z toho efektu neustále smáli, protože to bylo neuvěřitelný!

Film jsme si jako jediný rezervovali týden dopředu. Ještě před představením jsme to kontrolovali a fakt jediný. Mysleli jsme, že to budeme mít pro sebe, ale nakonec se to na místě pak celé vyprodalo.
Po 15 minutách jsme si najednou uvědomili, že se naše sedačky vůbec nepohybují!
Dívali jsme se na ostatní lidi a opravdu. Ty naše se rozbili!

Jelikož jsem byla na kraji, byla jsem pověřena tím - to zařídit.
Doběhla jsem za nějakým pánem a ten mi řekl, ať se pokusíme přesadit.

No jo, to se lehce řekne, ale hůř udělá. Snad celé kino zaplněné!
Vyšly jsme až úplně nahoru do pravé strany, kde bylo volno a najednou... jsme z toho neměli vůbec nic.
Když jste od toho plátna daleko, a ještě na straně, tak přeci vám vůbec nemůže připadat, že v tom filmu jste. Najednou to byl úplně obyčejný 2D film.
Byla jsem z toho děsně vytočená. Měli jsme tak luxusní místa a teď po 15 minutách tohle?!

Tak jsem je všechny vzala a šli jsme ještě do ÚPLNĚ první řady. Sice se musíte koukat se zvednutou hlavou nahoru, máte to trošku mázlý, ale aspoň to splňuje ten 4D efekt, že ve filmu jste a ten zážitek z toho je. V té první řadě jsme film dokoukali a po filmu se se spolužačkou rozhodli, že to nenecháme jen tak.

Zastavili jsme první pracující, že jsme měli problém s našimi sedadli a ta nás poslala za manažerkou. Vše jsme jí vypověděli a ona nám přislíbila jako omluvu vstupenky zdarma.

Nyní můžeme jít do konce června 2014 na jakýkoli 4D film zdarma, všichni čtyři.
Ušetříme tak dvanácet.
To abysme vybrali nějaké nerozbitné sedačky.
 
 

Reklama